„Dokud neučiníte nevědomé vědomým, bude to řídit váš život a vy to budete nazývat osudem. Člověk se nestane osvíceným tím, že si představuje postavy světla, ale tím, že si uvědomí temnotu. Vše, co nás dráždí na jiných, může vést k pochopení sebe sama.“
Carl Gustav Jung
který kráčel nekonečnou krajinou svého bytí. Za ním zůstávalo temné město – místo jeho minulosti, všech zkušeností, bolestí, iluzí i pravd, kterým se vyhýbal. Ale před ním se třpytila zlatá brána, jejíž světlo slibovalo naplnění, úlevu a nový začátek.
Jakmile poutník spatřil jas brány, jeho kroky se zrychlily. Světlo mu šeptalo:
“Tady je svoboda. Tady na ničem z toho, co bylo nezáleží, zapomeň na bolestné pocity.”
V jeho srdci se zrodila naděje – že tady konečně nalezne mír, že jeho minulost se rozplyne v záři světla. Ale těsně předtím, než překročil práh, se podíval na zem. V paprscích brány se táhl jeho vlastní stín – dlouhý, temný, neoddělitelný. Čím blíže byl ke světlu, tím větší a hrozivější se stín zdál.
Světlo nesmazalo jeho minulost – pouze ho oslepilo tak, aby ji neviděl. Čím víc toužil být „čistým“, tím hlubší byl jeho stín.
Otočil se zpět k temnému městu. A teprve teď si všiml, že v něm neleží jen jeho bolesti, ale i jeho pravda. Byla tam síla jeho prožitků, zkušenosti, které ho formovaly, volby a rozhodnutí, které učinil. Byly tam jeho neviděné části, na které světlo nedosáhlo, protože je před sebou samým zapíral.
spěchat ke světlu s vidinou vlastní velkoleposti znamená podlehnout duchovní pýše. Je snadné uvěřit, že jsme se povznesli, že jsme více než ti, kteří ve stínech ještě bloudí. Ale zavazadla našich nevyřešených příběhů nelze nechat za sebou. Jsou s námi, dokud nedostaneme odvahu se na ně podívat.
A tak poutník učinil rozhodnutí. Už neutíkal. Pevnými kroky se vydal zpět do stínu – ne jako vězeň, ale jako ten, kdo se nebojí.
A v temnotě našel to, co mu světlo nikdy nemohlo nabídnout: pravdu, přijetí, zodpovědnost, harmonii a moudrost.
Zdroj: autor neznámý
„Příběh Poutníka mezi světlem a stínem je metaforou o odvaze přijmout všechny části sebe sama. Protože ten, kdo před sebou utíká ke světlu, často zjistí, že jeho stín roste s ním. A kdo se nebojí podívat se do nitra, objeví svou pravou sílu – klíč k opravdové svobodě. Teprve když přestaneme před sebou utíkat, můžeme objevit svou celistvost a proměnit vnitřní stíny v sílu.“
Marcela
Mnohokrát na cestě duchovního růstu toužíme splynout se světlem, být „čistí“, „vyspělí“ nebo „někým, kdo už ví víc, kdo je mnohem dál než ostatní nebo má hotovo.“
Pokud se ženeme ke světlu s pocitem, že jsme se povznesli nad ostatní, že už nepatříme do minulosti, že „my jsme už jiní“ – je to jen další past. Duchovní pýcha je rafinovaná. Nezvedá hlas, nekřičí. Přichází tiše, skrývá se v přesvědčení, že jsme dál než ostatní a mnohdy opovrhuje těmi, kteří neví jak na to.
Jenže každý, kdo jde za světlem a odmítá svůj stín, zjistí jedno: zavazadla minulosti nese sebou a hlásí se víc a víc o pozornost fyzicky (bolest, nemoc)nebo psychicky (úzkost,deprese). Jsou s námi, dokud je neotevřeme, dokud neposvítíme na všechna zraněná já, která naši pozornost víc než dříve vyžadují a potřebují. Naše vědomí – naše pozornost, my jsme pro ně láskyplným andělem zachráncem.
Právě ve stínu, pod vrstvami bolesti, bezmoci – nemoci, strachu, nespokojenosti, nedostatku a viny, se skrývá moudrost a schopnosti sebeléčení. Stín není pouze temnota – je to naše úložiště vnitřní síly, pravdy a lekcí, které jsou na řadě v podobě dalších výzev.
Klíčem k pravému vnitřnímu míru není únik ke světlu, ale odvaha vzít pochodeň a posvítit si na vlastní minulost.
„Vaše životy se promění, když uzavřete mír se svým stínem. Když se smíříte sami se sebou, svět vám bude zrcadlit stejnou úroveň míru. Pokud obdivujete velikost u jiného člověka, je to vaše vlastní velikost, kterou vidíte.“
Debbie Ford
✨ Únor je měsíc odvahy podívat se do svého nitra v kalendáři Jsi bohyně✨
🔥 obraz Bohyně s pochodní – Vnitřní pravda 🔥
Každá žena je bohyně a nese v sobě pochodeň vnitřní pravdy – světlo, které ji vede na cestě sebepoznání. Někdy však světlo nestačí potřebujeme mít odvahu posvítit si na svá malé já, vyslechnout je a pochopit, co nám chtějí říct.
Připomíná nám, že pravda není tam venku, ale uvnitř nás.
A právě zde přichází introspekce a duševní psaní jako praktické nástroje, které nás vedou krok za krokem. Skrze sebedotazování v bezpečí vlastního deníku můžeme vést dialog se svými stínovými částmi – těmi, které byly odmítnuty, nepochopeny nebo potlačeny. Každý zápis, každá odpověď na specifické otázky odhaluje přesvědčení a vzorce, které nás dosud podvědomě ovládaly.
🔹 Držíš v ruce pochodeň?
🔹 Jsi připravena posvítit si na svá skrytá přesvědčení a stíny, které tě podvědomě ovládají?
🔹 Chceš najít svou pravdu a cítit se svobodnou?
Sebepoznání, introspekce a práce se stínem nejsou jednorázový krok, ale proces, styl života. Je to cesta hlubokého porozumění sobě, která mi několik let pomáhá vidět pravdu nejen o sobě, ale i o světě kolem.
✨ Neboj se vejít do svého nitra – právě tam najdeš odpovědi.
🌿 V programu Návrat ženy bohyně tě povedu krok za krokem k přijetí sebe sama.
🌀 Minikurz duševního psaní ti pomůže odhalit tvé vnitřní pravdy a vést dialog se svými částmi.
🔥 Minikurz harmonie tě naučí, jak svou pravdu integrovat do života a žít ji naplno.
💛 Bohyně s pochodní ti připomíná: Světlo, které hledáš, je už v tobě. Teď je čas ho rozsvítit.
📖 Jsi připravena vzít pochodeň do svých rukou?
V minikurzu duševního psaní procházíme tímto procesem systematicky – s otázkami, které otevírají hluboké vhledy, s prostorem pro bezpečné vyjádření a uvolnění toho, co bylo dlouho skryté.
Navazující minikurz harmonie pak poskytuje praktické kroky k integraci těchto poznání do každodenního života. Protože nejde jen o to své stíny vidět – ale umět s nimi žít, transformovat je a přetavit v osobní sílu.
Když vezmeme pochodeň a posvítíme si na to, co jsme se báli vidět, objevíme pravý zdroj vnitřní harmonie a spokojenosti.
Protože harmonie nevzniká popřením stínů, ale jejich přijetím a prolnutím se světlem.
A teprve když se přestaneme bát vlastního stínu, stáváme se skutečně svobodnými.
Program Návrat ženy bohyně je cesta zpět k sobě – k hlubokému propojení s vlastní moudrostí, přijetí všech částí svého bytí a návratu do harmonie. Příběh poutníka nádherně vystihuje celý proces transformace, který v programu ženy procházejí. Je to o odvaze neutíkat, neignorovat části sebe, ale vědomě se podívat do svého stínu a objevit v něm světlo.
Každý týden programu vede ženy k postupnému objevování jejich vnitřní síly, prostřednictvím introspektivních cvičení, řízených meditací a dechových technik.
Součástí programu jsou také průvodce harmonizačním deníkem, minikurz duševního psaní a minikurz harmonie:
Tento program je prostorem bezpečného růstu, kde každá žena může projít procesem proměny, léčení a návratu k vlastní pravdě v pohodlí domova a svým vlastním tempem, který vám zůstává natrvalo.
✅ A 12 ti týdenní program Návrat ženy bohyně je láskyplným průvodcem na této energetické cestě. Není to jen dočasná podpora, ale hravá 12týdenní cesta k hluboké proměně a trvalé vnitřní harmonii.
✅ Místo jednorázového řešení získáš nástroje a pochopení, které tě podpoří na celý život.
✅ Co bys zvolila? Krátkodobou úlevu, nebo 12 týdnů hluboké proměny, která ti pomůže nejen přijmout své vnitřní části, ale i žít v souladu se svou pravdou?
✅ Cena tří individuálních terapeutických sezení vs 12 týdnů vedené cesty, která tě krok za krokem vede, jak pomoci nejen sama sobě , jak si vytvořit svůj vlastní styl života založený na hlubokém přijetí, sebepoznání, moudrosti a harmonii.
Magický význam čísla 12 – cesta k celistvosti
TO MĚ ZAJÍMÁ NÁVRAT ŽENY BOHYNĚ