
Proč se ego bojí být vidět, proč má strach projevit se a co s tím?
Strach být vidět vyplývá ze strachu z odsouzení, odmítnutí, opuštění, a ze strachu, že něco nebude dost dobré.
Spouští různé druhy chování, zaměřené na touhu po pozornosti, přijetí, úspěchu a uznání:
Může to být tlak …snaha být lepší, dokonalejší.
Nebo přizpůsobení se, abychom zapadli a byli přijati.
Hledání potvrzení zvenčí, srovnávání se…a pochybování o sobě do vyčerpání.
Někdy ustupování, uzavření se, stažení se…a někdy naopak vyžadování pozornosti vyčítáním jen proto být konečně někým uznán a viděn.
Něco vás uvnitř tíží a někdy to ve vás jakoby zuří, tímto vnitřním odporem se ego připravuje na to, že opět nastane něco, co ho nejvíce bolí – a tím je nezájem.
Ale strach z nepřijetí přináší dokola další nezájem, a pak neustále hledáš cestu, jak z toho kola ven.
Tento strach z „nezájmu o nás“ však neustále „zájem lidí o nás “ odklání a egu to dokola hrůzu nahání.
Nervový systém je pak v neustálém napětí a neklidu, i když velmi toužíte po klidu.
⸻
Nervový systém se uklidní, napětí v těle roztaje – objeví se klid, důvěra a naděje.
A to bez tlaku, snahy a bez boje.
Vnímali jste někdy strach být vidět?
Například ve chvílích, kdy chcete něco vyjádřit, projevit se nebo udělat krok vpřed?
Měli jste někdy ten zvláštní pocit, že vám něco uvnitř neustále brání?
Podělte se se mnou o vaši zkušenost, ráda si to přečtu…
Jak se strach být vidět může projevovat v těle?
Stažením těla, pochybnostmi, uzavíráním se, mlčením pro klid, sebekritikou, zlostí na sebe, odkládáním na až …potřebou být lepší, dokonalí nebo mít vše pod kontrolou
Objevují se myšlenky jako:
„Co když to není dost dobré?“
„Co si o mně ostatní pomyslí?“
„Co když mě odmítnou?“
Snažíte se tento strach překonat silou…nebo raději ustoupíte a stáhnete se pro klid?
Dokážete se v té chvíli zastavit… a vnímat, co se uvnitř skutečně děje?
Můžete se zastavit a svému egu říct:
„Vím, že se bojíš, znám tvůj strach…ale se mnou jsi v bezpečí.“
Co by se změnilo, kdybyste si nyní dovolili být vidět… i s tímto pocitem v pozadí?
Mnohdy nejde o to strach odstranit…ale být tu pro něj. Být tu pro sebe i ve chvíli, kdy se objeví.
A on se objeví…i u mě.
Například ve chvílích, kdy si sednu k počítači a chci začít něco nového – tak jako když jsem cítila vytvořit tuto sérii.
Objevily se myšlenky:
„Proč to nedělat…Má to smysl…?“
Dříve jsem to vnímala jako vnitřní blok, odpor jako brzdu, která mě zastavuje. A zareagovala jsem stažením v těle a rozhodnutím: tak raději počkám a uvidíme, asi není vhodný čas…
Dnes to vnímám jinak.
Je to část, která pouze potřebuje mou pozornost. A když jí ji dám, strach postupně slábne.
Za tím vším je vnitřní touha být přijati sami sebou i se svými strachy …se svými stíny, které vznikly během vývoje. A spolu s nimi objevujeme svou jedinečnost.
A právě v tomto přijetí se začínáme proměňovat… my i svět kolem nás.
Možná už teď v sobě cítíte malé změny…vnímáte větší klid, máte možná jiný pohled na sebe nebo vám přineslo jemné uvědomění a vhled pro životní situaci.
Budu velmi ráda když se se mnou podělíte …
S láskou Marcela
