Intuitivně cítíme, co nám prospívá

Čtyři zásadní otázky k obnovení harmonie

Existují různé postupy, dechová cvičení a meditační techniky, a každý z nás uvnitř sebe vnímá a cítí, které nám svědčí, abychom se cítili lépe. Uvnitř sebe cítíme, co nám prospívá.

Můžete si vyzkoušet v praxi techniky duševní hygieny a jednou z nich je sebedotazování, kterou rozvíjím v tomto příspěvku na příkladech. Skvělou možností může být i introspekce pro přeladění sám sebe. To je obecně skvělé k zlepšení nepříjemných a obtížných životních situací a vynořujících se nepříjemných pocitů a emocí. Všichni tuto schopnost máme.

Emocionální bloky ve vztazích

Na úrovni podvědomí se mohou skrývat emocionální bloky související se vztahy, mohou narušovat vaše možnosti najít si partnera nebo prožívat harmonické vztahy. Pokud tyto vnitřní záznamy rozpoznáte a přeladíte, například pomocí dnešní techniky, budete se cítit mnohem lépe. Vaše vnitřní energie začne snáze přitahovat a manifestovat vaše přání.

Dnes bych vám chtěla přiblížit praxi sebedotazování, což je uvědomování svých pocitů i skrytých (omezujících) přesvědčení a vzorců, kdysi vytvořených osobních pravidel, které mohou být brzdou k dosažení vašich snů.

Vždy, když se objeví nějaká negativní, nepříjemná myšlenka s emocemi, jen ji pozorujte, aniž byste ji hned posuzovali, potlačovali nebo se ji okamžitě snažili zbavit a následně si položte otázku.

Čtyři zásadní otázky a podotázky k odkrytí pravdy

Udělejte si čas a vytvořte klidné prostředí, několikrát se zhluboka nadechněte a můžete si pokládat otázky, které vztahují k jakékoliv vaší životní situaci:

1. „Co cítím?

2. „Co se za tím vším skrývá? Co je za tím?

3. „Jak to vše souvisí s nějakým prožitkem z minulosti? Kdy jsem se tak cítil/a?

4. „Jaká osobní pravidla – přesvědčení a postoje za tím stojí?“(co jste si tehdy pomysleli (přesvědčení), jak jste zareagovali (vzorec chování), pro co jste se v minulosti rozhodli (volba)

1.Příklad s únavou:

O únavě byl předešlý příspěvek na blogu, proto si ukážeme, jak rozpoznat a sladit energii uvnitř sebe. Při únavě je mnohdy osobním pravidlem a přesvědčením, že pokud nemáte diagnózu pro nemoc, musíte pracovat. Nebo přesvědčení, že jste neschopní, že odpočinek si nemůžete dovolit, protože je to projev lenosti!

Prožíváte určitou psychickou tíseň, protože víte, že ten den nemáte dostatek vnitřní síly, že nedokážete udělat svou práci naplno, ale pro vaší podvědomou mysl je to nepřijatelné! Objeví se vnitřní nutkání “ musím“ nebo možná pocit “ jsem neschopná/ý.“ Otázka může znít: kdy jsem něco v minulosti nemohl/a ale musel/a jsem? Jak jsem reagoval/a? Co jsem si tehdy myslel/a? Kdy jsem se v minulosti (dětství) cítil/a neschopná/ý? )

Něco uvnitř vás, vás mnohdy nutí únavu přemoci, cítíte nutkání stále něco dělat, snažit se, nezastavit se, protože v našich myslích je naprogramováno, že odpočinek je lenost a dopřát si odpočinek často vyvolává vnitřní odpor a napětí s pocity provinění i studu, že nejsme výkonní jako ostatní a proto nejsme dost dobří.

Žádný přírodní zákon neříká, že neustále musíme něco dělat bez zastavení.

Sami se rozhodujeme, když se cítíme unaveni, zda posuneme svou práci nebo požádáme o pomoc někoho jiného, dopřejeme si odpočinek, nebo se snažíme udělat vše tak, jak to náš vnitřní stav dovolí.

Mnohdy je dokonce otravné být unavený a muset si vybrat mezi výkonem a odpočinkem.

Pravdou je, že odpočatí zvládneme mnohem více práce a snadněji, než když jsme unavení. Chápu, že zaměstnání vám mnohdy nedovolí takové rozhodnutí udělat, pokuste se alespoň hodinu věnovat sobě a odpočinku. Nikomu neprospívá řídit se pravidlem “ musím, musíš “ a pak zažívat psychické nebo fyzické potíže.

Já jsem velmi vděčná, že si umím dopřát i den volna pro odpočinek, když cítím, že to potřebuji.

Učíme se dělat to nejlepší i pro sebe a to nás nikdo neučil. Pokud jste unavení a nemáte dostatek energie a přepínáte své síly nebo se soudíte za únavu, pak vše bývá dvojnásob těžší.

Už jako děti, když jsme se cítili unavení (signalizovala nemoc) nás ovlivňovali pravidlem „pokud nemáš teplotu nebo diagnózu nemoci od lékaře, musíš do školy a v dospělosti to bylo musíš do práce, nic ti není. Jako dětem nám bylo toto pravidlo doslova vštípeno.

Naštěstí se tyto pravidla, přístup k dětem i systém vzdělávání postupně mění.

Někdo má sám k sobě stále přístup otroka, neustále se snaží řídit sám sebe kupředu tím, že se snaží přinutit se a podřídit se pravidlům začínajícím přesvědčeními: musím to udělat, zvládnout, dokázat, nikdo to za mě neudělá, na vše jsem sám, sama (a pak na to i sami jsme), musím se přizpůsobit, musím vyhovět, a slýchali jsme větu: musíš to zvládnout, když to zvládneš tak… Tomuto pocitu se ve skutečnosti naučíme v dětství, jako malé děti, protože pro uznání a pochvalu dítě udělá cokoliv.

Pro každého z nás je efektivnější mít soucit sám se sebou, pak vydáme maximum, než kdybychom byly na sebe drsní a zlobili se na sebe. A je to pro nás i méně stresující. Být na sebe drsný ve skutečnosti není nikdy produktivní, je to jen vzorec převzatý z vývoje. Být soucitný sám se sebou je ve skutečnosti mnohem produktivnější.

2.Příklad, když vám někdo vadí, nesedí

Když si všimnete, že vám někdo vadí a nesedí, nebo že někoho citově nesnášíte za to, co vám udělal, řekl, a nebo je to možná jen někdo s kým se necítíte dobře, ale nikdy vám neublížil.

Můžete si opět položit otázky:

1. „Co cítím? Co si o něm myslím? Jaký je? Co mi to vadí?

2. „Co se za tím vším skrývá? Co je za tím?

3. „Jak to vše souvisí s nějakým prožitkem z minulosti? Kdy jsem se tak cítil/a?

4. „Jaká osobní pravidla za tím stojí?“(co jste si pomysleli (přesvědčení), jak jste zareagovali (vzorec chování), pro co jste se v minulosti rozhodli (volba) a neustále vás to provází.

Odpověď se spontánně vynoří. Pokud ne, můžete zkusit najít odpověď pomocí psaní otázek i odpovědí do deníku nebo při rozhovoru s důvěryhodnou osobou. Můžete si například uvědomit, že si myslíte, že tento typ člověka vám vadí kvůli tomu, jak vypadá, jak se chová nebo mluví. Kdy vám vadilo takové chování v dětství? Jak jste se v jeho přítomnosti tehdy cítili? Je to podobný pocit? Každý, kdo naším životem prochází je nám zrcadlem a my zase jim. Je o dokonalý systém pro sebepoznání, sebepřijetí a odpuštění (tíživých (jedovatých) energií z buněčné paměti a z těla ven). Odpuštění není souhlas ale pomoc sobě samým k uzdravení.

Když zjistíte, že někoho nemusíte, můžete se ptát se sami sebe: „co ve mne probouzí k vyřešení v sobě?Jaké vzorce z dětství jsou za tím? Cítím zradu? Kdo mne v minulosti zradil? Pak si třeba uvědomíte, že toho člověka nemáte rádi, protože vám připomíná situaci a někoho nepříjemného z vaší minulosti. Nebo si uvědomíte, že tato osoba pro vás představuje něco, co byste chtěli mít nebo kým byste chtěli být, a můžete být naštvaní, že to nemáte.

Někdo může vidět bohatého člověka a cítit, že ho nemá rád, buď proto, že prostě předpokládá, že bohatý člověk je zlý, nadřazený nebo proto, že chce být také finančně zajištěný a je naštvaný na bohatého člověka, který bohatství má. To vše jsou podvědomé záznamy blokující i hojnost.

Příklad – výhrady k mužům

Pokud nějaké ženě ublížil muž (bratr, otec, děda, strýc, spolužák, přítel..a mohl to být jen pocit nespravedlnosti) podvědomě nemá ráda muže, kteří jí připomínají situaci ublížení. A technikou sebedotazování si každý může pomoci zvládnout svou vnitřní práci – uvědoměním probíhá přeladění a sebeléčení.

Mohou se ptát: Co vlastně cítím? Proč mi vadí? Co se mi nelíbí? Koho mi připomíná? Z čeho mám strach?Kdy jsem měla podobnou zkušenost? Co mi ten muž ukazuje, zrcadlí, jaký prožitek z minulosti mám možnost uvnitř sladit?

Nebo můžete mít ve svém okruhu lidí osobu, která se chová nezodpovědně a přistihnete se, že nezodpovědné osoby velmi přísně odsuzujete.

Můžete se sami sebe zeptat: Proč mi vadí jeho/její nezodpovědnost? Koho jsem vnímala v minulosti jako nezodpovědného? Co jsem si tehdy myslel/a, co jsem cítil/a? Jaké mám o této osobě domněnky? Takové osoby budou ve vašem životě tak dlouho „hrát tuto roli“ dokud se od vysílaného vnitřního napětí neosvobodíte.

Odpověď vadí mi nezodpovědnost člověka ještě nevysvětluje, proč jste na tuto osobu emocionálně naštvaní. Pak se můžete zeptat například: jaké jsem zažil/a situace s nezodpovědnými lidmi v minulosti? A pak s touto druhou otázkou možná dospějete ke skutečné odpovědi, proč vám nezodpovědnost druhých vadí. Možná pouze mačká vaše vnitřní tlačítko záznamu prožitku z dětství, kdy jste někoho považovali za nezodpovědného.

Toto jsou příklady sebedotazovaní. A pokud se sami sebe v jakékoli situaci zeptáte: „jaké postoje a pocity za tím stojí“ můžete si také položit otázku „jaké mentální nastavení (podvědomé reakce a vzorce) z minulosti za tím stojí?“ Je to cesta, jak pomoci sami sobě v této době.

Příklad uzavřenosti a mlčení

Můžete například zjistit, že člověk, který s vámi nechce mluvit nebo kvůli něčemu zrovna nemluví spouští vaše podvědomé nastavení z dob, kdy vás v dětství učili osobnímu pravidlu, že musíte být ticho, mlčet a držet se stranou, nebo jste byli trestáni mlčením rodičů a cítili jste se vinní nebo špatní. Naučili jste se mlčet, uzavírat se a ustoupit, raději nic neříkat ale uvědoměním máte možnost nové volby svobodně se vyjádřit bez strachu a pocitu, že na vašem názoru nezáleží nebo že jste špatní. Vytvořený sebeobraz o sobě lze změnit a mít sám sebe rád, vážit si sami sebe.

Vždy když se v klidu ptáte na tyto otázky objeví se spontánně odpovědi, co a kdy vám kdysi bylo nepříjemné a uvědoměním záznamu můžete tuto energii záznamu i přeladit, harmonizovat

Příklad nemám rád/a nepokoje, projevy zlosti, vzteku

Další příklad může být člověk, který projevuje zlost a vztek a vám to velmi vadí, vždy se vám stáhne žaludek a není vám dobře. Takové situace jsou pro vás vždy velmi nepříjemné. Jaké emoční tlačítko spouští tento člověk ve vás, kdy jste zažívali podobné nepokoje a zlostné situace? Jaké části ve vás potřebují vaší lásku a pozornost? Umíte projevit nesouhlas nebo zlost v sobě pro klid potlačujete?

Tyto otázky si můžete položit, kdykoli se ve vás objeví nějaká nepříjemná nebo tzv. negativní emoce nebo myšlenka a napsat si, jak jste se tehdy cítili, vyjádřit vše otevřeně a bez obalu, tím se uložené vnitřní napětí uvolní.

Je dobré nesoudit cokoli, co přichází a nebýt ani k sobě drsní. Život nám přináší různé výzvy byť se zdají nepříjemné přinášejí i moudré poznání. Pokud si všimnete, že se ve vás vynořuje nepříjemná, negativní emoce nebo myšlenka, jen ji pozorujte, aniž byste se ji snažili soudit, potlačovat nebo se ji hned snažit změnit. Vyjádřete pro sebe nebo na papír, co cítíte.

A opět si můžete položit otázku: „Co mi to ukazuje, zrcadlí, na který záznam prožitku tato situace poukazuje? Kdy jsem se tak cítil/a? Kdy jsem něco podobného prožil/a? Co mám příležitost poznat, přijmout a uzdravit? Jakou část mám obejmout, osvobodit?

Pokud nic z toho nepomůže, další otázka, kterou si můžete položit, je: „Kdy jsem se tak poprvé cítil/a?

Když se necítím v nějaké situaci dobře sebedotazování a duševní psaní se stalo pro mne přirozenou technikou. Stačí mi mnohdy jen jedna otázka, co je za tím skryté, vyjádřit, jaké cítím pocity v této souvislosti, abych překročila podvědomou vrstvu mysli. Trénink z nás dělá mistry ve všech oblastech a nic není tak složité, jak to zpočátku vypadá. Je to hravá forma sebereflexe.

Ve skutečnosti je to velmi jednoduchá technika k získání vhledu, rozpoznání zrcadlení, dosažení úlevy a vytvoření nové reality dle vašeho přání: pokud si chcete osvojit jednoduché techniky duševního psaní, sebedotazování v praxi pro uvolnění vnitřního napětí obnovení vnitřního klidu, radosti a pohody zábavnou formou využijte ojedinělého 7 denního pobytu u moře a máme poslední místa k rezervaci, která končí 31.3.2024

O Harmonizačním pobytu naleznete více zde