Co je to láska? Jak vnímám lásku…
Co je to vlastně láska? Tato otázka v sobě nese mnohem víc, než si myslíme.
Není to jen cit k druhému, ale stav bytí, způsob vnímání a energie, která nás propojuje s tím nejhlubším v nás. V tomto článku sdílím svou osobní odpověď na otázku „Jak vnímám lásku?“ – inspirovanou jednou z žen z mého programu Návrat ženy bohyně.
Možná i vám mé řádky pomohou zahlédnout novou pravdu. A možná vás něžně vyzvou… aby jste se začali dívat na lásku jinak.
Láska je soucit – k sobě i k druhým.
Je to úcta a respekt – k sobě i k druhým.
Láska je zdroj v nás, ke kterému se můžeme kdykoliv obrátit.
V každé situaci si můžeme položit jednoduchou otázku:
A odpověď ze srdce může znít:
Láska je dobro v každém z nás, kterému se otevíráme tím, že přijímáme sami sebe – i své stíny, i své zraněné části, nasloucháme svému tělu, své duši
Láska je soucit ke svým zraněným já, nejen zraněným částem druhých.
Mnohdy u druhých vnímáme, co prožili a jakou bolest v sobě nesou, snáze než u sebe samých. Zrcadlí nám skrze jejich příběh tíhu, kterou mnohdy nevědomě skrýváme sami před sebou za svým drsným nebo milým chováním.
Láska je pravda – v tom, že uznáme své emoce. Láska je odvaha vyjádřit své pocity – bez obviňování, bez ustupování, bez skrývání.
Láska je pravda, která napomáhá i druhému k proměně. A to je projevem laskavosti k sobě i druhým.
Všichni jsme na cestě. Každý z nás se učí rozlišovat kdy se ocitneme ve vědomí mysli (vzorce, přesvědčení), a kdy a s kým otevřeme vědomí srdce. Obě vědomí se učíme vnímat, přijímat a propojit – spolupracovat s duší.
A to, co nám naše srdce říká pocitem, bývá právě ta nejlepší cesta. Proto je důležité zavřít si oči, vědomě dýchat 5-15 min pro uvolnění napětí z těla a poté naslouchat – ponořit se do svého nitra.
Tam je pravda, láska a pocit bezpečí. Tam je moudrost, důvěra a přijetí. Tam je klid a mír, a porozumění tomu, co se nám v životě děje – tam vnímáme své výzvy i plán naší odvážné duše.
Tam je i pravda o vzorcích a přesvědčeních, o příčině strachů a pochyb, které nás mnohdy ovládnou a snaží se držet nás zpátky. A právě láska nám ukazuje vše, co není láskou. Ne proto, abychom sami sebe nebo někoho soudili. Ale abychom své já vyslechli, utěšili a objali.
Abychom přijali svá zraněná já s láskou, a abychom důvěřovali, že své výzvy zvládneme a ostatní taky. A tím se dostáváme blíž k sobě. Do hlubšího spojení vědomí srdce. Do stavu bezstarostnosti, bezpečí, klidu, radosti a vnitřní čistoty.
Láska je radost ze života. Je to humor, smích, lehkost – ta čistá vnitřní radost, která nás léčí.
Láska je vděčnost, vzájemná podpora, důvěra. Láska je i pokora – ne podřízenost, ne klanění se autoritám a zavděčování se pro trochu pozornosti a lásky.
A nastavení hranic – protože tím si vážíme sami sebe, svých emocí, pocitů, své vnitřní pravdy i života.
Když se zaměříme na krásu a vnímáme krásu a dobro, přitahujeme do života víc krásy a dobra.
Láska je víc než jen pocit – je to vnitřní spojení, stav a způsob vnímání a vidění. Láska nám umožňuje vidět duši druhého pod tím vším, čím si prošel. A nikdo z nás toho nebyl ušetřen…
Láska nám umožňuje vnímat a ctít život ve všem. Ve stromech, ve slovech, v tichu i v pohledu očí.
Láska je energie, která nás vede věřit sobě a rozkvést – do své vnitřní krásy, která je v nás.
Je to stejná energie, která se podílí na rozkvětu poupěte v květ. Semínka v rostlinu nebo strom.
Stejně, jako obdivujeme jejich krásu, můžeme obdivovat vnitřní krásu uvnitř nás navzájem.
Láska je proud energie, kousek božství v nás, který nás učí vážit si sebe i všeho živého na Zemi. A vede nás k tomu, abychom o sebe a své tělo také hezky pečovali – tak jako umíme pečovat o druhé. A uvědomili si:
A skrze tuto péči zkrášlovali svět kolem nás – vědomě, s jemností a úctou.
Přirozené dávání a přijímání je cyklus vzájemné lásky, který přináší růst a rozkvět.
Tam, kde energie proudí v obou směrech – vzniká hojnost, radost, naplnění.
Láska se snaží rozzářit naši vnitřní hvězdu – učí nás, jak posílit sebehodnotu, sebevědomí, sebejistotu, sebedůvěru pravdivým sebevyjádřením. Volá nás do nitra, domů – do světla, které je naší součástí.
🕊️
Láska je cesta i výzva, protože nám (zrcadlí) ukazuje vše, co láskou ještě není – uvnitř nás. A právě tam, v hlubokém tichu, se můžeme ptát, naslouchat, utěšit svá malá „já“, odpouštět, harmonizovat a tvořit si novou realitu.
Systém zrcadlení je s námi všemi, abychom rozpoznali, kdy jednáme ze zraněné mysli… a kdy z vědomí srdce.
Těmto tématům se s láskou a pravdivostí věnuji nejen ve svých harmonizačních textech, ale i v knihách:
📖 Jak mám žít? Dvojplamen v realitě – osobní příběh probouzející hluboké porozumění lásce mezi mužem a ženou, propojení duší a transformaci přes zrcadlení a přijetí sebe sama.
📖 Učebnice vyššího vědomí – 22 kapitol, které nás vedou k hlubokému uvědomění sebe sama, své sebehodnoty, sebepřijetí, sebejistoty. Je naplněná energií lásky – a pouhým čtením mění vnímání.
A pokud toužíte jít ještě hlouběji k přijetí svých vnitřních jedinečných kvalit, můžete se připojit do mého transformačního programu:
🌹 Návrat ženy bohyně – dvanáctitýdenní cesta, která aktivuje hlubší vnitřní moudrost, lásku a radost v každé ženě. Program je prostorem pro zklidnění, uzdravení, rozkvět i otevření se hlubším vztahům – nejen partnerským, ale především tomu vztahu nejdůležitějšímu: vztahu sama k sobě.
A společně mohou tvořit láskyplnou realitu, která vychází z hloubky duše.
Láska je tu pro každého. Stačí se zastavit. A dovolit si ji cítit a nechat se vést.
S láskou a úctou,
Marcela