Jak zavděčování brání v radosti a v lásce

Zavděčování vytváří závislost, řekněte jí od této chvíle dost.

Zavděčování je chování, které děláte, když uvnitř sebe láskou strádáte, lásku od druhých, tímto žádáte.

Cítíte uvnitř sebe prázdno, nevíte si rady, takto vlastně manipulujete lidmi, aby vás měli rádi.
Příčinou je strádání a účelem tohoto chování, je získání lásky a pozornosti, za všech okolnosti.

Doufáte, že získáte pozornost a vděčnost, zjistíte ale, že čekali by jste věčnost. Vězte, že ze své vůle každý zavděčování dělá, očekávat vděčnost se za to nedá, nikdo nevyžaduje toto chování, sami se rozhodujete pro přemíru dávání.

Děláte li rádi radost druhým nevyžádaným darem, přehnanou péčí a pozorností ženete druhého do kouta, většinou se od vás raději odpoutá.

Kdo se cítí uvnitř nedokonalý a sám, doufá, že zavděčováním, bude ho mít někdo rád, myslíte. že pozornost a lásku si musíte zasloužit, proto se snažíte vyhovět a ve všech směrech posloužit.

Snažíte se druhé chováním ovládat, připoutat a sobě namlouvat, za to musí mě mít rád.
Příčina pocitů vnitřní prázdnoty je nedostatek vlastní lásky, toužíte po pohlazení z lásky.

Chyběla li láska od dětství ve vašem životě ve velké míře, neudržela vás ve víře, jak dokonalí a milovaní jste, takoví, jací jste.

Pokud jste byli milováni pouze v roli poslušných dětí, popírány tak byly vaše názory a pocity, pak neměl jsi se rád, jaký jsi, ani ty.

Nemáte ani ponětí, jak stáváte se tímto, nesebevědomou obětí.

Vytvoří se tak vzorec chování, bez poslušnosti, přizpůsobování a dávání, lásky není.

Vnitřní přesvědčení, to co cítím není podstatné a dobré říkat, pak za to budu pykat.
Potlačené pocity jdou s vámi světem, poprvé vyplouvají s dospívajícím věkem.

Když lásky sami k sobě nemáte dosti, děláte ostatním všechny možné služby a radosti.

To vše proto aby dostalo se vám pozornosti a obdivu a udrželo vás to naživu.

Děláte li rádi radost druhým nevyžádaným darem, přehnanou péčí a pozorností,
brzdíte si sami svou vlastní cestu ke spokojenosti.

Dávné pochybnosti o sobě obsadily místo, hledáte lásku vně, věřte mě, nejdřív uvnitř hledat  je ji třeba.
Pochybnosti o sobě si přiznat, přijmout a propustit zcela, aby vaše duše mohla zářit celá.

Naučte se naslouchat svému vedení, ucítíte ho ve vašem břiše jako brnění.
Cítíte li krásný pocit nadšení a vlastní podporu, šup s nápadem nahoru.

Naučte se tímto směrem jíti a zázraky se začnou díti. Mít rád sám sebe je kupodivu, cestou k lásce a obdivu.

Sebehodnota a úcta k sobě poroste, sebedůvěra vám naroste.
Ohledy především na sebe berte, všem na své cestě odpouštějte.

Sebelásku budete zažívat a lásku ostatních si užívat.

Pamatujte moji milí, pokud máte rádi sebe, mají ostatní rádi i tebe. Pokud pochybujete o sobě, i ostatní pochybují o tobě.
Pokud máte pocity viny, i ostatní vás budou vinit.

Kdo stále něco dává, stará se a pečuje, sám ale strádá, málokdo se mu věnuje.

Lásku takto nezískáte, snadno se tak vyčerpáte, vždy nastane po všem tom úsilí zklamání a hněv, to vše vás drží od radosti zpět.
V depresi jste se ocitli a ve zklamání procitli.

Ptáte se kde je to uznání, chvála, vděk a úcta ke mně, vždyť už neumím dávat víc, proč se tak lidé chovají ke mně.

Kdo umí lásku a pozornost sám sobě dávat, pozná, že nezáleží štěstí na jiné osobě, ta vám lásku začne dávat sama o sobě.

Vězte, že sama se sebou umí být bytost šťastná a spokojená, když je na svůj Zdroj napojena, od starých vzorců chování odpojena.

Každý tuto možnost máte, je na vás, kdy o svou vlastní sílu požádáte. Kdy připustíte sami sobě, že život je o vaší volbě, budete si za svým přáním stát a nebudete se ničeho bát.

Nejlépe sami sebe uctíte, když budete dělat vždy to, co jako správné pro sebe cítíte.

Poslechnete li svůj pocit nechuti, vaše volba je, do ničeho se nenutit.
Proto prosím poslouchejte své vedení a tělo, aby dostalo to, co by pro pocit štěstí a radosti chtělo.

Nesnažte se ve všem každému vyhovět, vaše duše bude po klidu, lásce a radosti hladovět.

Není na škodu být u sebe první v pořadí, v životních situacích si každý lépe poradí a tak nemáte li čas, sdělte to slušně a včas. Chcete li být chvíli sami, udělejte to pro sebe, pochopení měli by mít všichni pro tebe.

Například slíbíš, že se někde sejdete, druhý den nikam nejdete, protějšek se řídil svými pocity, nechal je, aby byly odkryty.
Respektuje tak své vedení, sám sebe a své přání ocení. Tobě se vlastně taky nechtělo, vzorcem zavděčování se ti jen zachtělo,
druhému vyhovět a na sebe nehledět. A situace vyvolá smutek a zlost..

A na tom to celé zavděčování stojí, jeden se stále bojí, že nebude ho mít nikdo rád. Dávno uložený strach brání dělat to, o co vlastně duše stojí.

Brát stále ohledy, co si myslí druzí, váš vnitřní klid, radost a lásku neudrží.

Uvědomujte si zavděčování v každé situaci a včas, takto započne léčení ve vás.

Je krásné vlastnit dobré pocity, když objevíš, co chceš dělat právě ty, pak všechny minuty, budou krásně užity.

Máte otázky moje kontakty zde