Poděkování a vyjádření vděčnosti rodičům za život můj

Věř mi,
maminkou jsi pro mě tou nejlepší, Tvé srdce dnes potěším.
Dnes chtěla bych Ti upřímně a od srdce říct, o čem možná jen na úrovni své duše můžeš snít.

SPOLEČNĚ PROCHÁZELY JSME ŽIVOTNÍ RADOSTI A STRASTI, VŠE PROTO, ABYCHOM NACHÁZELI ŽIVOTA SLASTI.

DĚKUJI ZA OBROVSKÝ PŘÍNOS I BOLESTNÝCH LEKCÍ, MŮJ ŽIVOT NENÍ TAK POUHOU FRAKCÍ.

OBĚ VÍME, ŽE BYLY I KRIZE, VŠE PRO TO, ABY PŘIŠLY NOVÉ ŽIVOTNÍ VHLEDY A VIZE.

JSEM VDĚČNÁ ZA VŠECHNA POZNÁNÍ, KTERÉ JSI MI DALA, JINAK BYCH SMYSL ŽIVOTA, MOŽNÁ ANI NEHLEDALA.

JSI NEJÚŽASNĚJŠÍ MAMKOU, KTEROU MŮŽEŠ BÝT, DĚKUJI Z CELÉHO SRDCE, ŽE TĚ MŮŽU MÍT.

Dnes vím, že jsi se snažila na úrovni své duše ze všech sil
abychom nalezli životní smysl a cíl.

Na úrovni našich duší vždy láska byla,
to naše podvědomé programy a mysl, emoční neshody nám nastavila.
To vše, aby bylo pro duši čisto a měla uvnitř nás místo.

S obrovskou vděčností prosím Tě, vstaň,
ať uchopím tvé upracované dlaně a poděkuju za ně,
za tvou sílu a lásku pro nás pracovat, abychom měli co jíst a kde nocovat.

Přijmi moje láskyplné objetí, hrnou se mi slzy dojetí. Vzhlížím s úctou k Tvému životu, vždyť ten můj, mám díky Tobě tu.

Skvělými rodiči jste se stali, když jste mi můj život dali, s vděčností „velké díky „za můj život, patří právě vám.

Dnes vím, kdyby nebylo nesnází a koho život nesráží, nebyla bych pochopila co radost, štěstí a láska je, vše po čem každé srdce roztaje. Jsem vděčná za smysluplné hodnoty, které výchovou jsi nám dala právě Ty.

To že tu taťka byl na chvíli, pomoci mělo nám všem k životnímu cíli, uvědomění si smyslu žití a objevení směru pozemského bytí. Dnes vím, že bolestná událost úmrtí, která nás všechny provází, měla otevřít vše, co se uvnitř nás, v našich srdcích nachází.

A proto i jemu z celého srdce velmi děkuji, „navedl mně „jak sobě i druhým odpouštět, a to nežertuji.
S pocity viny bych jinak žila, no kde bych dnes asi byla! Jeho opuštěním měli jsme se učit odpuštění a nalezení radostných sil.
Být častěji ve svém nitru a tichu, s odvahou vyčistit potlačenou emoční tíhu.

Cítím jeho vedení, proto se nic nemění, vždy tu s námi byl a je, právě vidí, jak každé srdce radostí, z tohoto vyznání roztaje. No a teď hlavu vzhůru, máme před sebou radostnou životní šňůru, tak se pojďme snažit, svých životů si více vážit.

Se vzájemnou úctou udržujme dobré a radostné vztahy, vzpomínat mohou v dobrém až nebudeme tady.
Víme, že žádná rakev kapsy nemaje, a tak hledejme v radostných zážitcích, života taje.
Jen vzpomínky a s-vědomí půjdou s námi, tak ať jsou ty nejlepší a všechna srdce potěší.

Vím, že nežil se Ti život vždy snadně, tím veškeré souzení navždy padne. Vše co se stalo, stát se mělo, životní pochopení a nové vhledy nám dalo.

Pro mě to bylo nebát se změny a touhu hledat jak smysluplně žít a lépe se mít. Vždyť změnou postojů v životě měníme sebe a zažíváme na Zemi Nebe. Pouze obavy a strach nám způsobují krach.

S láskou a úctou se Ti maminko ukláním, vím, že slzy tímto vyznáním, z očí vyháním. Ale jsou to slzy dojetí a radosti, naplnily se dnes, Tvé duše, tajná přání a žádosti.

Ale že to trvalo, než všechny souvislosti života jsem pochopila a život správně uchopila. Teď už se usmívám, když Tě krásně objímám.

Tvou a vaší zásluhou cítím svou duši, kdo by to jen tušil.