Od počátku lidstva se lidé dělili o své zkušenosti skrze příběhy. Dříve než existovaly knihy, terapie nebo školní lavice, sedávali kolem ohně a vyprávěli si o cestách života, o zkouškách i vítězstvích, o bolesti i zázracích.
Příběhy byly vždy mostem mezi lidmi — zrcadlem lidské duše a způsobem, jak si uvědomit, že nejsme sami. Každý příběh, který je vyřčen, má v sobě sílu proměny. Dotýká se srdce, protože v něm poznáváme kousek sebe.
Přináší porozumění, protože nám ukazuje skryté souvislosti. A léčí, protože dává smysl tomu, co jsme prožili. V příbězích se ukrývá dávná moudrost – připomínají nám, že život je cesta, a že každá zkouška v sobě nese dar.
Mýty, legendy i biblická podobenství vždy nesla jeden společný záměr – pomoci člověku rozpoznat světlo uvnitř sebe, a tím proměnit bolest v poznání.
Dnes už možná nesedíme u ohně, ale stále v sobě neseme tuto pradávnou potřebu — vyprávět, sdílet, naslouchat. Když příběh otevřeme a vyslovíme, uvolní se energie, která léčí.
A když slyšíme příběh druhého, dotkne se i nás – protože se v něm poznáme. Každý opravdový – skutečný – příběh tak přináší víc než slova.
Nese energii pochopení, soucit, inspiraci, odvahu a rozvíjí empatii v každém z nás.
A možná právě proto má dnes sdílení příběhů znovu takový význam — protože ve světě zahlceném informacemi nás skutečné příběhy vrací zpět k vědomí srdce a lidskosti.
Příběhy se vyprávěly kolem ohně, později se psaly do knih, promítaly na plátně kin a dnes je sdílíme v online prostoru — ale jejich poselství je stále stejné:
pomoci nám pochopit, že všechno, co žijeme, má mnohem hlubší smysl.
I já jsem se kdysi bála otevřít svůj příběh, když jsem psala svou první knihu. Cítila jsem strach i pochybnosti co když…
Právě příběhy, které sdílíme — o bolesti, pádu i znovuzrození — jsou klíčem k proměně.
Léčí nás i ty, kdo je čte, slyší.
Proto dnes píšu a sdílím své zkušenosti s vámi — zde na blogu, v knihách i v programech, které vznikají z této vnitřní cesty, která mě neustále obohacuje o nová poznání uvnitř sebe.
Na cestě sebepoznání jsem vytvořila několik knih a projektů, které propojují introspekci, duchovní růst i každodenní život.
V knize „Jak mám žít?“ Dvojplamen v realitě sdílím osobní příběh, vnitřní dialogy duše s myslí — jemné otázky, které nás vedou k sobě.
A v „Učebnici vyššího vědomí“ otevírám pohled na hlubší principy života, které mohou být hlubším průvodcem ke své jedinečnosti každému, kdo hledá pravdu, klid a moudrost.
Obě knihy jsou zároveň mostem do praxe – do vnitřní práce, kterou žijeme.
Tento příběh je pro mě hlubokým potvrzením, že vnitřní proměna se netýká jen žen, ale dotýká se všech – mužů, žen i dětí.
Když žena vědomě roste, proměňuje se i její vztah, rodina a svět kolem ní.
A když se otevře muž, rozkvétá i prostor kolem něj – vzniká harmonie, pochopení, přijetí.
Nedávno mi sdělil jeden muž – povoláním záchranář. Člověk, který denně stojí tváří v tvář náročným situacím, kde rozhoduje přítomnost, klid a vnitřní síla.
Sdílel se mnou, že s mou první knihou Jak mám žít? neustále pracuje. „Když řeším nějakou výzvu, otevřu ji – a vždy tam najdu odpověď,“ s upřímností, která se mě hluboce dotkla.
Zakoupením druhé knihy Učebnice vyššího vědomí se mu – jak mi sám sdělil – otevřela ještě hlubší změna vnímání sebe i života.
Znám se více jak tři roky s ním i jeho dětmi, a obdivuji jeho odvahu, která ho přivedla i několikrát na osobní sezení, aby nalezl odpovědi ne venku, ale uvnitř sebe.
A já si v těchto chvílích znovu uvědomuji, jak vědomí a odvážní muži mezi námi jsou.
Muži, kteří chtějí růst spolu se svými ženami, místo aby s nimi soupeřili. Zeptala jsem se, jak se vám všem daří: „transformačně,“ odpověděl. Výstižné – tak jako i mnoho z nás vnímá tento životní proces sebepoznání jako nekončící cestu.
Jeho žena je podporující partnerkou, nahlíží do svého nitra a dnes prochází programem Návrat ženy bohyně hlouběji k sobě. Společně pravdivě komunikují o svých pocitech, potřebách, jak nově vnímat výzvy a situace, převzaté vzorce a cítí se spolu „jinak“ než dřív.
Rostou oba – a tím rostou i jejich děti, uzdravují se jejich rodové linie, a celý příběh.
Jsou živým důkazem, že když se žena probouzí, roste i muž vedle ní. A když se otevírá muž, rozkvétá svět kolem něj.
Možná právě vy cítíte, že je čas otevřít se novému vnímání sebe a života.
Každý z nás může vykročit – krok za krokem – k vnitřní pravdě, síle a klidu.
🌿 Objevte mou knihu Jak mám žít? – sbírku příběhů a vhledů, které vedou k sebepoznání.
🌿 Prohlubte svou cestu s Učebnicí vyššího vědomí – průvodcem k hlubšímu pochopení a vědomému růstu.
🌿 A pokud cítíte volání k ženské cestě proměny, vstupte do programu Návrat ženy bohyně,
kde vás v dvanácti týdnech provedu k znovunalezení radosti, prohloubení soucitu, harmonie a vnitřní síly.
✨ Každá změna začíná u jednoho člověka, který si dovolí podívat se dovnitř.
A postupně se rozsvěcují i ti kolem něj.
Z těchto prožitých zkušeností a knih se zrodil i dvanáctitýdenní program pro ženy, který jsem nazvala Návrat ženy bohyně.
Je to praktická cesta introspekce a hluboké vnitřní proměny, kde každá žena prohlubuje přijetí svých 12 jedinečných kvalit, které byly dlouho zapomenuté:
vnitřní pravdu, moudrost, soucit, radost, klid, vznešenost, hojnost, celistvost, harmonii i nevinnost a další…
Program zahrnuje:
E knihu Jak mám žít a také její audio verzi, kterou jsem pro vás osobně namluvila
Každý týden ženy procházejí jedním tématem k přijetí vnitřních kvalit a jednou léčivou oblastí k harmonii těla i duše.
Všechny části se propojují, až vznikne celek — návrat domů, k sobě.
Program můžete absolvovat celý (12 týdnů), nebo si zvolit formu, která vám více vyhovuje:
Aby si každá žena mohla najít svou formu.
Protože každá cesta k sobě má svůj rytmus.
Věřím, že sdílení zkušeností, příběhů i stínů má smysl.
Když procházíme introspekcí, proměňujeme nejen sebe, ale i svět kolem.
Proto píšu, tvořím a vedu nejen ženy k přijetí své jedinečnosti a vnitřní pravdě.
Protože jen ta přináší skutečnou hojnost – vnitřní klid, radost, naplnění a vnitřní svobodu.
„Každý z nás má jedinečný příběh, když ho vyslovíme, léčí nejen nás, ale i ty, kteří naslouchají.“
S láskou a přáním všeho dobrého
Marcela