Zachránit ? Vyhovět?

Otázky, které se nyní množí a řeší je mnozí na své cestě vnitřního sladění sám sebe včetně partnerství. Sebepoznávání a emoční uzdravování je procesem a cestou včetně mnohých nepochopení, proč jsou některé vztahy nevyvážené, neradostné a roztříštěné.

Části naší osobnosti si nesou různé vzory a postoje, které vynášejí vnitřní nespokojenost, to proto, abychom pochopili svou duši a osobnost. Abychom rozpoznávali své vzorce, postoje, přesvědčení a své způsoby v přístupu k ostatním postupně změnili.

Častým emočním vzorem, jak v přátelstvích, tak v partnerských vztazích bývá stále někomu dávat svou pozornost, dávat svůj čas a také snaha ve všem vyhovět. Proč se to děje? Aby se ostatní okolo cítili skvěle a spokojeně, aby vás měl někdo rád, aby jste v očích druhých byli lepší než jste, aby se vám dostalo pochvaly a uznání, které vám v dětství tolik chybělo.

Co vám to bere?Tato snaha vám ubírá životní sílu a najednou se jednoho dne cítíte opět nespokojeně a vyčerpaně. Prožíváte vnitřní chaos, bezpráví, zoufalství a nechuť k životu. To vše se děje do energetického vyčerpáni, až toužíte najednou utéct co nejdál.

I já jsem měla tento emoční vzorec vyhovění a zachraňování a až časem na své cestě jsem si uvědomila, že často přitahuji i lidi, kteří potřebují spoustu podpory, lásky, protože jim v dětství chyběla. Stávalo se tak ve vztazích během dětství a v dospívání, i ve vztazích v dospělosti.

Když se ohlédnu zpět, bylo pro mě téměř nemožné říci „ne“ v žádostech o můj čas nebo mou účast a neustále jsem se přizpůsobovala a souhlasila s věcmi, které jsem uvnitř sebe ve skutečnosti tak necítila. Mnohem více jsem potřebovala být v tichu a klidu sama se sebou, čas na své zraněné nitro, na své aktivity a na svůj život, které ale muselo často počkat, když mou pozornost dostávalo především okolí.

Poznala jsem, že to není sobectví říkat ne, a věnovat čas sobě a svým potřebám. Když se ohlédnu zpět, mnohem častěji jsem vyhověla ostatním, snažila jsem se dělat radost druhým a zapomínala na sebe. Dnes vím, že nelze dělat radost všem a zapomínat na sebe.

A tak se mnoho z nás učí na své cestě vyhovět svým vnitřním pocitům především. Protože jinak přijde vnitřní panikaření a silná nespojenost, a s tím snaha najít způsob, jak se z té situace a nepříjemných pocitů dostat ven. Jsou různá vysvětlení pro emocionální nastavení a vzorec, který se týká těch, kteří hledají radost “vně “ a nehledají radost uvnitř sebe.

Ve fázi posunu , kdy začneme hledat svou vnitřní radost a svůj vnitřní klid, dojdeme všichni k pochopení, že vyhovět ve všem druhým a dělat radost lidem okolo nás nám přináší pouze krátkodobou radost a vyčerpání. Po čase si začnete připadat využíváni a stále více se uvnitř cítíte opuštění a sami. To proto, že vlivem emočního vzorce máte strach vyhovět sami sobě a upřednostňujete ostatní.

V každém případě to byla vaše volba a nelze za to nikoho vinit. Jaká přesvědčení vám v tom mohou například bránit?

1. na mě tolik nezáleží

2. já to nějak vydržím, strach z osamění

3. pro zachování klidu a spokojenosti druhých udělám cokoliv

4. Pouze radost druhých mi přináší radost

5. umět dělat radost druhým je ctnost.
To ano, ale ne na úkor sebe. Když neumíme říkat ne”, tam, kde necítíme svůj vnitřní souhlas, tak ve skutečnosti dokola opouštíme sami sebe, své touhy, přání a potřeby.

Jsme pouze vnitřně naprogramování nevyhovět sobě, své duši….A když neumíme vyhovět sobě, dát si pozornost, jak potom mají ostatní dávat pozornost nám, když jim ukazujeme vlastním přístupem k sobě, že ji nepotřebujeme.

Pro někoho to může být také způsob, jak se vyhnout skutečné intimitě a nebo máte přesvědčení, že nejste hodni pevného láskyplného vztahu, nebo, že si to nezasloužíte, že takové štěstí mít nemůžete. Může to mít kořeny v prožitém traumatu z úmrtí blízké osoby v dětství, nebo v jiných bolestných prožitcích, které jsou z mysli vytěsněné.

Vývojem každého z nás vznikalo mnoho přesvědčení, která jsou uložená v nás na úrovni podvědomí. Každý jsme originální ve svém emočním nastavení a všech uložených záznamech, které jsme si zvolili k přeladění a zpracování v tomto životě.

Uvnitř každého z nás se nachází příčina i odpovědi na vše, co potřebujeme pro dosažení harmonie, spokojenosti, vnitřního klidu, radosti – vše, co pro vlastní posun potřebujeme vědět.

Pracovala jsem na mnoha vnitřních nastaveních například: nikdo mě nemá rád, nikoho nezajímám, jsem jen loutka, nejsem nic, peníze jsou pro ostatní víc než já… Bylo toho velmi mnoho, co jsem uvnitř sebe odhalovala, poznávala a zpracovávala… nejen z tohoto života.

A stále na sobě pracuji a musím pracovat, jakmile se dáte na cestu poznání není cesty zpět, nelze se zastavit. A pravdou také je, že nikdo jiný nás nemůže vnitřně “opravit”. My sami sebe si nejprve musíme umět “vážit, uznat, podpořit, obejmout, sobě odpustit a sebe vnitřně přijmout.“

Celistvost je přijetí své božské části a všech svých částí své osobnosti. Své lidské části s božskou v jeden celek. Pro mne je velmi důležité být tu pro sebe, tento rok je náročný a je to emoční jízda z kopce. V každodenních situacích poznávám a přijímám své nejhlubší možné části osobnosti, přesvědčení, které se mohou zopakovat v dalším očistném kole, v jiné oblasti života, i když jsme je již zpracovávali.

Snažím se naslouchat a věnovat se svému vnitřnímu vedení a vědění, a začleňovat všechna poznání do života. Naučila jsem se vnitřně objímat sama sebe, své části osobnosti, které vznikly mým vývojem.

Následnými kroky bylo vždy umět udělat změny v chování a přístupu především k sobě a k ostatním. Na cestě se můžete mnohdy setkávat i s nepříjemnými reakcemi druhých, kdy máte pocit, že se na vás utrhují, v komunikaci odsekávají, a to se právě děje v souvislosti, kdy sobě v něčem nevyhovíte, upřednostníte přání ostatních, a pak se sami na sebe zlobíte, to se utrhujete vlastně na sebe, sami sebe kritizujete, že jste byli někde, kde jste vlastně být nechtěli.

A nespokojenost je na světě. Uvědoměním, že jste vyhověli druhým, jen proto, aby jste byli v jejich blízkosti, udělali radost ostatním, nebo jste pro klid někomu vyhověli se posouváte a přestáváte to postupně dělat. Pokud sobě příště nevyhovíte jdete sami proti sobě, a tím vysíláte na okolí, že si nevážíte sami sebe, že ostatní jsou důležitější než vy sami.

Když nenasloucháte svým pocitům, svému vedení, tak vám to okolí dokola zrcadlí a máte pocit, že si vás nikdo neváží, a že vám nikdo nenaslouchá. Zrcadlení se projevuje v každodenních situacích a v partnerství je to přímo dokonalost vzájemného přenosu vysílaných energií v každé situaci, reakci, slově, větě a tónu hlasu.

Vše, co se nám nelíbí nám ukazuje, co je uloženo v nás, a co si máme my sami zpracovat. Co nám vadí je i v nás. Uvnitř sebe máme jedinečnou schopnost k rozlišení ukazatelů dokonalého systému zrcadlení prostřednictvím svého vnitřního vedení, napojením se na sebe, na své nitro, intuici, na svou duši, na své vyšší já, na své průvodce, na zdroj, na božství v sobě.

Já uvádím více pojmů, protože s každým z nás souzní jiný pojem pro vyjádření tichého hlasu v nás. Vnitřní vedení nám předává vhled, ukazatel pomocí láskyplných pocitů a myšlenek. Jen tak obdržíme potřebné vhledy a odpovědi na jakoukoliv otázku k vyřešení životních situací.

Vše se nachází uvnitř nás, vnitřní moudrost je dávno naší součástí…… Náhody se nedějí, život má svůj smysl, pořádek a řád, nesnáze s námi nemusí být napořád….

Přeji vám z celého srdce ať se vám na vaší vlastní cestě daří zvládat vše potřebné pro vaší spokojenost, vnitřní klid a radost