2. Budování soucitu k dětem

Jak porozumět, že jsou děti odrazem rodičů.
Děti se chovají tak, jak se uvnitř cítíte a také podle toho, co jste jim od narození vy ukázali a předali. Jste jim příkladem ve všem, jak se chovat, jaké priority mít, co je důležité pro vás je i pro ně.

1. Proč dítě zlobí nebo se nemůže soustředit?
Věk děti ve škole
Touží po pozornosti za všech možných okolností, mají svá nesplněná přání a touhy a se svým vnitřním zklamáním nebo smutkem si neumí jinak poradit.

(níže uvádím emoce vyplouvající při terapiích na osobních sezeních téměř z každého při návratu zpět do svého dětství, všechny záznamy našeho vývoje máme uložené na úrovni podvědomí úplně všichni a ukládají se od samého dětství)

Nejprve vám položím několik otázek k zamyšlení…
Rodiče dětí, vy víte jaké mají vaše děti touhy a přání , a co jim chybí nebo schází? Nemyslím tím věci, co by si přály od vás zažít..
Zkuste se zeptat svých dětí …budou šťastné za váš zájem ♥

Víte, jak se cítí a jak by se cítit chtěly, jaký přístup by od vás obou potřebovaly?

Cítí se pochopené nebo ztracené, opuštěné a sami?

Zajímáte se o jejich pocity a potřeby nebo jste svými myšlenkami zaneprázdněni, že zajistíte všechny materiální potřeby a na nějaké pocity dětí nezbývá čas. Zajímali se vaši rodiče, jak se cítíte vy?

Zeptali jste se někdy dětí, co je podle nich úplně nejdůležitější v životě?

= Pokud odpoví být šťastný, mít se rádi, předali jste jim životní hodnoty dokonalé.

= Pokud odpoví práce, peníze, poslušnost, věci, dárky, mít pokoj od všech nebo, aby se rodiče nehádali, nekřičeli je na čase něco změnit a dělat jinak a lépe…

Rodiče ukazují dětem, jaké jsou důležité životní hodnoty, dáváte dětem to, co pokládáte za důležité vy sami a i ony s tímto nastavením půjdou světem.

Mnozí z vás už víte, že není moudré zasazovat dětem další emoční rány – výčitkami, křikem, zákazy, příkazy, obviňováním, povely, nadáváním, ponížením nebo manipulací strachem z pozice své síly dospělého.

Ani vy jste to neměli rádi jako děti, nebo snad ano? Jako děti, jsme si často říkávali: tohle svému dítěti já nikdy neudělám (škoda, že jsme si to nepsali 🙂 )

Pravdou zůstává, že nikdo nás výchově neučil …

Je nová doba, nové moudré možnosti, jak přistupovat k výchově dětí. Nejdůležitější je především přístup k sobě, k vlastní vnitřní proměně svých postojů, rodových vzorců a přístupů, svého vnitřního nastavení a tím právě pomáháme nejen sobě ale i všem. Měníme-li uvnitř sebe tak se mění i všichni okolo nás.

Mnoho z vás již nachází nové cesty, informací je v dnešní době mnoho i v tomto směru.

Nikdo nás neučil vychovávat děti, uměli jsme pouze to, co nám všem naše rodová linie předků předala a pak pokus a omyl byla naše jediná cesta.

Neuměli jsme to my ani vy jinak, proto není potřeba cítit se vinen, vinna.


Nyní můžete začít jinak a lépe a to především nejprve sami u sebe, obnovit své vnitřní klidné, laskavé, soucitné schopnosti a osvojit si umění naslouchat svému nitru.

Přelaďte svá vnitřní nastavení uložená vlastními tíživými prožitky o kterých na úrovni rozumu nevíte. Sami sebe a své vzorce chování a přístupy náhle změníte.

Mnoho z nás si vytěsnilo vzpomínky svého dětství a také si možná myslíte, že vše je vyřešené, že je to za vámi. Ale není, různé části a přesvědčení vás stále ovlivňují a skrze ně jednáte, na svět a lidi se přes vlastní filtry a limity koukáte.

A jak to poznáte? Podle toho, že vám něco vadí… a to co vám vadí nebo z čeho máte strach je vaše, vy to cítíte a daná situace vám má pouze ukázat a pomoci k odhalení těchto energií tíhy ve vás.

Pamatujte, že i děti vám vaše vnitřní nastavení zrcadlí svým chováním. Nic se nám neděje náhodou…vše je dokonalý systém pro pochopení sebe a svého života uvnitř i vně.

Příklady z praxe:
Jako dítě jste potlačovali ze strachu vztek, ( projev vzteku druhých vám velmi vadil), strach paralyzoval vaše tělo, uložily se tyto energie uvnitř a možná svůj projev vzteku potlačujete i dnes. Aby nebylo ještě hůř, vztek je pro vás nepříjemný u druhých, proto se snažíte být lepší a hromadíte ho v sobě.
Vaše malé dítě se buď často vzteká nebo ubližuje vám i ostatním.

Děti jsou silně napojeny na matku, ukazují, co vy sami máte v sobě. Projektují vám vaší nespokojenost, že byste někomu v myšlenkách nejraději vynadali, namlátili ale raději se přizpůsobujete a hrajete pohodu navenek.

Pamatujte, že pokud někým pohrdáte, není vám někdo dost dobrý, byť jen v myšlenkách, postupně převezme i dítě tento postoj k daným osobám…k ženám, k mužům, k lidem…a tak se i chová


Proto pracujte na sobě, očistěte, přelaďte své podvědomí, svá přesvědčení a vytvořte harmonii ve svém životě a i pro ostatní.
A hledejte cesty, jak komunikovat, jak neublížit slovem, aby si děti neotevíraly a neukládaly další pochybnosti a nová přesvědčení o sobě, tak, jako bylo a je uloženo v mnoha z nás.

(příklady uložených přesvědčení z terapeutické praxe při návratu zpět pro odhalení příčin)
a když se dostali do situací v dětství viděli sami sebe jako malé a bezradné s těmito energetickými vlivy, které vyzařovali na ostatní a stále se tak ve svém životě cítili i v dospělosti:
= jsem špatný/á
= nejsem dost dobrý/á
= jsem sám/a nikdo mne nerozumí a nechápe
= za všechno můžu já
= nikoho nezajímám
= nikdo na mne nemá čas
= peníze jsou víc, já nejsem nic

I děti, tak jako tehdy i my, v sobě mají mnoho otázek a často cítí vnitřní nepochopení a chaos:

= Proč nikoho nezajímá, jak se cítím já, co potřebuji, po čem toužím já, proč stále jen samé příkazy, musíš, nesmíš, kárání za vše a povely, KDO TO VYMYSLEL? Kdo vymyslel tato pravidla? A proč?

A vznikají tato a podobná uložená přesvědčení :
= nemá smysl nikomu nic vysvětlovat
= opovrhují mnou
= jsem na obtíž
= jsem sám/a
= jsem tady navíc a zbytečný/á
= život nemá smysl = v dospívání a v dospělosti vyústí to vše v LHOSTEJNOST

Všichni bychom si měli uvědomit, že vše co svým dětem ukáží rodiče, a poté následně i vzdělávací systém, takové postoje jsou jim příkladem a vzorem k životu a ke všem lidem.


Když děti cítí nezájem, tak se postupem času stane také jejich vlastností. Tak jako se to dělo i nám.

Potlačený vztek strachem z rodičů se projeví jinde, na slabších dětech, tak jako rodič je silný a dítě proti němu bezmocné. Takto se děti učí od rodičů ubližovat druhým z pozice silnějšího slabším i pouhým slovem. Nebo se zcela uzavřou, vzdají se sami sebe.

Podle prožitých situací a uložených traumat se jedná o různé projevy chování u dětí a projevují se:

Apatií, bezmocí, neschopností se soustředit, odtažitostí, odmítáním nebo vztekem, útočením, zlobou i vzdorem a to se stane součástí jejich života a ventilují je jinde. Školka, škola a nastanou pro všechny zúčastněné těžší chvíle…

= Dítě dostane štítek nezvladatelné, zpomalené, podprůměrné, vzteklé, narušené a tak samo přijme za své, že je jiné, divné, nenormální, že opravdu není dost dobré v ničem a pro nikoho. Zoufalství a bezmoc dítěte = v dnešní době diagnoza porucha soustředění a různé další diagnozy a řeší se vnitřní bolestný emoční stav jak jinak než utlumujícími léky.

To není řešení, tlumit vědomí jedince není žádná pomoc bezmocnému dítěti..to dítě potřebuje pozornost, pochvalu, objetí, pohlazení, uznání, obdiv a pocit, že je dobré, že někam patří aby se necítilo zcela ztracené a vyčleněné. A nejvíce to vše potřebují od svých rodičů.

= Rodiče dnes víc viní učitele, jejich přístup, že neumí pracovat s dětmi, nedokáží dítě zaujmout, ale svůj velký podíl výchovou , svým přístupem zažitých starých vzorců nevidí. Výběr je na nich buď přijmout zodpovědnost nebo vinit ostatní. Kdo hledá viníky neumí převzít svou vlastní zodpovědnost a proměnit nejprve energie souzení uvnitř sebe.

Já osobně si pamatuji, z mojí vlastní zkušenosti , že rodiče věřili učitelům a to i tomu, co jsem neudělala. Znala jsem tak jen tresty ve škole a pak kárání a zákazy i tresty doma…jako dítě jsem nesnášela školu, přístup některých učitelů k nám, bála jsem každý den jít do školy, co zase bude špatně… a proto jsem také v podvědomí odhalovala mnoho přijatých přesvědčení o sobě samé…. to je ale na jiný příspěvek 🙂 bylo toho moc.

Větší porozumění k dětem je v první řadě potřeba postupně měnit u nás všech, vcítit se do jejich kůže, jakou reakci bychom chtěli my od dospělého, kdyby jsme byli na jejich místě … jsme dospělí a empatie je vnitřní dar, a pro jeho obnovení je potřeba hledat příčiny svých převzatých a vytvořených postojů v sobě.

Přesvědčení: vydrželi jsme to my, vydrží to i ony je v této době už zastaralé a a vůči těmto novým, vědomým dětem nevhodné.

Přístup rodičů k dětem a jejich výchova je umění, kterému nás neučili, ale v dnešní době jsou velké možnosti k osvojení si nových přístupů a můžete tak pomoci sobě i svým dětem
šťastně a lépe žít.

Uvnitř každého z nás je uloženo přesvědčení „Musím se víc snažit a být lepší! Musím něco dokázat.“ A tak na sebe silně tlačíme, snaha nás vysává, unavuje a pak máme pocit, že neznamenáme nic. Znáte to?
A pak se snažíme a snažíme, ale zapomínáme se radovat a život si plnohodnotně užívat…


= Učitelé zažívají v dnešní době obviňování z různých stran ale v jejich moci není zraněné nitro dítěte napravit. I učitelé mají svá nitra zatížená vlastními prožitky, emočními zápisy svého vývoje i oni potřebují se svým zatíženým nitrem pomoci. Je potřeba pomoci také i jim, aby si se svými vlnami emočních propadů uměli poradit a sami sebe mohli zharmonizovat a naladit pro svůj jedinečný a originální přístup k dětem.

Pedagog je nejen učitel ale i poradce, psycholog, průvodce a přítel v jednom, a to je dost náročná profese, pro jedince, kteří jsou zahlceni svými vnitřními postoji a přesvědčeními svého vývoje. Vzhledem ke všem jejich prožívaným tíživým situacím a záležitostem…

Také jsou jen lidmi, kteří žijí běžné životy a zažívají mnohdy nepohodu doma, nepochopení kolegů, rodičů a do toho všeho mají s radostným přístupem učit děti, které mají vstřebat mnoho informací dle nastaveného starého modelu školství a sami děti neví psychicky kudy kam.

Soucit je potřeba projevit ke všem lidem jakékoliv profese a tak to je…

Nový model školství se již připravuje, a to je skvělé !


Všichni jsme byli dětmi, nyní jsme rodiči, prarodiči a s těmito novými moudrými vhledy můžeme s láskyplným přístupem probouzet vzájemnou úctu, respekt a podporu okolo sebe.

Abychom mohli žít život, kde každý každého má rád.

Potřebujete pomoci nebo nasměrovat? Nevíte si rady, jak toho všeho dosáhnout a cítit se ve všech životních směrech radostně a šťastně?

Pomohu vám, předám vám ukazatele a prakticky si osvojíte, jak očistou podvědomí od vzorců, postojů, přesvědčení a uložené tíhy vytvořit a obnovit úlevu, klid a čisto pro vaše jedinečné láskyplné schopnosti a vytvořil se i vám harmonický život.
Koukněte se sem na Osobní sezení, telefonická konzultace.
Plánuji také sérii přednášek a seminářů, i kurzů až přijde správný čas…

s úctou
Marcela

Miluji svůj život, žiji tak, abych na konci života nemusela ničeho litovat. Mým posláním je předat vám ukazatele pro obnovení radosti, vnitřního klidu, nalezení smyslu života. Začněte si životního štěstí užívat ve všech směrech. Ukážu vám, jak sami sobě umět pomoci z traumat, beznaděje, úzkosti a bezmoci. Osvojíte si harmonizační proces pro odhalování a přepis podvědomých programů pro Váš krásný a radostný život. Pořádám semináře a lektorské přednášky. Osobní terapeutická sezení. ...Kalendář mých akcí< /a>... Můj příběh< /a>.... Zde si můžete stáhnout můj eBook zdarma.... Soubor poselství ze Zdroje, moje kniha Dvojplamen v realitě..... Autorské reprodukce energetických obrazů
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů