Býváš neústupný a přísný v požadavcích na sebe, mnoho plánů, mnoho práce, a právě bolestí tě duše varuje, že nejen práce pro tebe tu je. Točíš se převážně v pracovním kole, stereotyp a program „musím“ drží tě energeticky dole. Snaž se ze stereotypu vystoupit, ať radostné chvíle mohou nastoupit.
Žít stále dokola stejný den tě vysiluje, proto bolest nastupuje.
To, aby tě zastavila a duše k tobě promluvila.
„Život nemusí mít stále stejný řád, hledej a prožívej více radosti, vždyť tu nejste napořád.“
Radost je životadárná síla, kdo ji zná a kdo ji má, spokojeností a štěstím oplývá. Je třeba radost, humor a legraci ve všech vztazích hledat a jen tak to nevzdat. A kde chybí, tam můžeš svou cestu změnám nastavit. Programy a vzorce v podvědomí „nemůžu si to dovolit, na placení musím mít, nemám peníze ani čas, takhle mi to vyhovuje a stačí“, brzdu k zázračné radosti značí.
„V hlavě se ti stále myšlenky „musím“ točí, budoucnost a plánování vidíš pouze ve svých očích.“
Život je o radostných chvílích teď, ty mnoho úkolů na sebe nakládáš a za důležité to pokládáš.
Program „musím“, žene tě na plné „pecky“, nediv se, když necítíš se hezky. Občas vyjdi ven jen tak, budeš cítit volnost a svobodu bytí, zhluboka dýchej a radost tě za srdce chytí, dopřej si také nějakou odměnu, pocítíš myšlenkovou úlevu. Myšlenky tvé rozum vpřed žene, také ego se mu říká, Tvá duše uvnitř naříká.
Bolestí ti dává o sobě vědět, abys začal jinak na každý den hledět. Zapoj ohledy především na sebe, nemusíš vyhovět pouze všem kolem tebe. To se zavděčováním hraničí, proto ta „bolestná“ varovaní, dej pozor ať tě to nezničí.
„Nesnaž se v druhých očích lepším být, věř, že nebudeš z toho velkou radost mít.“
Jsi jedinečný takový, jaký jsi, buď sám sebou a zanech mínění ostatních za sebou. Procházíš obrovskou změnou a zvládáš to skvěle, dáváme ti vědět, jak si lépe svého života hledět. Uznat to vše chvíli trvá, posléze budeš volat hurá. Cítit se budeš skvěle, radost budeš mít na duši i těle. A o to tu jde a frčí, radost má zářit každému z očí. Každé podvědomí je něčím zatíženo, přijmi vše jako fakt a bude to propuštěno.
„Pamatuj, že povrchnosti a povinnosti v popředí mít, to vše Ti blokuje radost ze života mít“.
To, co čteš, se ti možná nelíbí, co je uložené uvnitř, mysl nevidí. Je to cesta nových kroků, posléze usměješ se, a nejen trochu. S radostí, pokorou a láskou k sobě velikou už nemusíš jít k cíli oklikou.
Přijala s láskou
Marcela