Mentální bloky a pohlazení po duši

Mentální smyčky udržující mysl v kolotoči pochybností, studu, uzavřenosti, viny, odstupu a nedostatku…
Pracujete na sobě už nějakou dobu, zpracovali jste mnohá emoční traumata, ale stále vás něco jakoby drží a hází zpátky do nepříjemných pocitů a stavů, kde vnímáte určitou stagnaci?

Co nás to uvnitř blokuje mít dostatek, být spokojený, mít sám sebe rád, věřit sám sobě, stát sám za sebou a být šťastný? Jak pečovat nejen o duchovní stránku ale i duši, mysl a tělo, o celý náš celek?

UMÍME SAMI SOBĚ ŘÍKAT ANO, PRO COKOLIV, CO UVNITŘ MY SAMI PRO SVŮJ KLID A RADOST POTŘEBUJEME, CO SI PŘEJEME O ČEM SNÍME A VYJÁDŘIT VŠE PO PRAVDĚ, I TO CO NÁM VADÍ?

Jak důvěřovat sami sobě a vážit si sami sebe?
Jak pomoci nejen sami sobě z mentálního vězení?
Jak být tím, kým opravdu jsme, stát sami za sebou a cítit se šťastní?
Jak si poradit s vnitřním kritikem uvnitř sebe, nesrovnávat se a nesnižovat dokola sami sebe?

To jsou témata nové série praktických seminářů, které vám už s radostí nyní mohu nabídnout.

Co se za těmito mentálními vlivy a postoji skrývá? Strach, pochybnosti, mentální bloky, vzorce, které jsou zautomatizované, nevědomé. Pracujete na sobě už nějakou dobu, zpracovali jste mnohá emoční traumata ale stále vás něco jakoby hází zpátky do nepříjemných stavů?

Chcete důvěřovat a naslouchat svému vnitřnímu vedení, být konečně laskaví i sami k sobě, umět stát sami za sebou, vážit si sami sebe a svých schopností, zkušeností, ale stále vás „něco“ uvnitř zrazuje a brání udělat nějaký další krok v jakékoli oblasti života?

Mnoho z nás poznalo ten pocit opakujících se vnitřních strachů, pochybností, sebekritiky, nedůvěry, vnitřního sebepranýřování, i vzteku nejen na sebe, což automaticky omezí a zastaví znovunalezenou odvahu stát za sebou a vyjádřit své potřeby i dělat to, co je naplňující, smysluplné, co nám přináší potěšení, spokojenost a radost v každodenním životě.

Jedna pochybnost stačí, ta vždy srazí zrovna dosaženou důvěru v sebe a odvahu dolu, a jsme zase na začátku.

Pokud mentální část, vnitřní sebekritik (vnitřní tyran) přebírá opakovaně a automaticky vládu v mysli, tak se dokola vyplavují pocity nehodnosti, malosti, nejsem dost dobrý, připravený, neschopný, nemůžu, to bych neměl, to se nemůže dělat, na mě tolik nezáleží, musím brát ohledy, musím zůstat tam, kde jsem nebo musím být lepší, dokonalejší, nic neznamenám, jsem nula a jiné, což jsou příklady toho, co je uloženo v podobě záznamů z našeho vývoje v podvědomí. Každý z nás měl jiné zážitky a má tedy i specifické záznamy dle svých prožitků.

A poznáváme je především přístupem ostatních k nám je nám to vše zrcadleno jejich chováním stále dokola a necítíme v blízkosti nějaké osoby, partnera, partnerky nebo v rodině dobře a plnohodnotní.

Jakmile začne tímto pochybujícím způsobem zasahovat rozum, je to proto, že okamžitě vyhodnocuje v každé situaci všechny myšlenky, emoce i skvělé nápady a přiřazuje z podvědomí soubory emocí v podobě nepříjemného pocitu, který jsme v minulosti prožili. A naše reakce se automaticky podvolí mentálnímu vzorci, který nám kdysi v dětství pomáhal. Stažení se, uražení se, uzavření se, ústup, vzdor, vztek, pocity viny apod. V ten moment se vytratí naše vnitřní přirozenost, spontánnost a přítomný okamžik je ta tam a začínáme znovu od začátku.

Především v přítomném okamžiku cítíme své vnitřní vedení i sami sebe, své pravé já a vše plyne snadno a jakoby samo v náš prospěch.

Původ nedůvěry v sebe je strach, který nás v mentální smyčce dokola omezuje a tím blokuje odvahu, sebedůvěru, sebehodnotu, sebevědomí i potřebné kroky a spolu s tím i aktivity a činnosti v nějaké životní oblasti, i v hojnosti. Brání se novému, nepoznanému, drží se toho, co už zná a strachem nás blokuje – dej si pozor, ustup nebo bojuj, podle naučeného vzorce.

Nestačí, že vše víme, to jak důležité je vnitřní sebepřijetí pro přirozené, svobodné a spontánní vyjádření s čistým úmyslem nebo sebeprosazení pro sebeuplatnění v tvoření a bytí v přirozeném proudu hojnosti a snažíme se být za každých okolností nad věcí.

Dokud pod „nepřiznaným“ strachem schováváme své pravé “já” uzavíráme se do sebe a právě děláním jakoby nic a mentální hrou na okolí, že je vše v pořádku (i když uvnitř není) se uvnitř stále potýkáme s nedůvěrou v sebe. Popíráním nepříjemných emocí a pocitů říkáme sami sobě, svým částem nezajímáš mě. A proto se nám pak jakákoliv snaha zdá marná a zbytečná.

Jak na to, to je téma praktických seminářů, které jsem byla vnitřně vedena uskutečnit.

Vědět a chtít nám nestačí

Vědět a chtít nám nestačí, je potřeba poznání začleňovat do života a zkoušet, dělat kroky a tím trénovat svou mysl a rozšiřovat své vědomí sebepoznáváním, přijetím i stinných částí. Jinak se ozývají dokola v podobě nepříjemných pocitů v různých situacích a zesilují dokud si nepřiznáme, co skutečně cítíme uvnitř sebe.

Právě tímto uvědomováním a přijetím se odehrává vnitřní proměna našeho vnímání a obnovuje se naše vnitřní síla, sebevědomí, sebehodnota pro náš zcela nový přístup, jednání a vyjádření. A spolu s tím přicházejí nové příležitosti, možnosti, volby i změny v přístupu ostatních směrem k nám.

Chtění vytváří naše mysl a nutí nás se snažit, a snaha vytváří tlak, a tlak vnitřní napětí a stres. Vnitřní nepohodu, únavu i vyčerpání úbytkem vnitřní energie.

Jakýmkoliv chtěním na sebe nevědomě tlačíme, když se snažíme něco změnit, něčeho dosáhnout, být lepší než jsme. Ať už je to cokoliv: mít lepší práci, odhalit své schopnosti, vnitřní klid, mít harmonický vztah nebo vydělávat víc peněz.

Chtěním vše vysněné před sebou tlačíme a výsledek před námi couvá.

Příkladem mohou být dva magnety se stejnou polaritou, které se vzájemně odpuzují.

A to, co nechceme naopak k sobě přitahujeme.

Tak jako se dva magnety s opačnou polaritou k sobě přitahují.

Každý z nás je jedinečný s individuálními schopnosti a právě tato jedinečnost, individualita se často stále ještě skrývá pod vrstvami prožitků z dětství, naučenými vzorci chování a přesvědčeními, které si často neuvědomujeme. Jejich uvědoměním se nám teprve otevírají nové možnosti pro naše rozhodnutí a volby s následným začleněním do běžného života.

Trénujeme tak sami sebe, svou mysl, přijímáme pravdivě všechny své emoce, hlídáme své reakce a tím se nenecháme automatem z podvědomí už tolik řídit. A nevadí, když se nám to zrovna v nějaké situaci nepodaří. Jemnost k sobě samým a porozumění je cestou k naší vnitřní síle a Zdroji moudrého vedení.

Poučíme se, přijde nová volba pro nové situace, kde si nový přístup vyzkoušíme znovu a postupně se přehraje záznam starých podvědomých vzorců a reakcí, které nám kdysi v nepříjemných a obtížných situacích pomáhaly, ale nyní je už nepotřebujeme.

Řídit auto jsme se také nenaučili za jeden den, zkoušeli jsme to tak dlouho až se jednoho dne tato schopnost zcela zautomatizovala. Důležité je nekritizovat se za něco, ale ujistit sami sebe, že se nic špatného neděje. Pokud toto téma Vaše srdce oslovuje přijměte ode mne srdečné pozvání na společná setkání, na praktický seminář, kde zažijete své pohlazení po duši..

Jaké strachy mohou bránit být sami sebou a žít v lehkosti a radosti?

Například strach ze selhání, zklamání, odsouzení, posměchu, odmítnutí, obvinění, viny, kritiky, opovržení, nedostatku, neúspěchu, studu, hanby i ze závisti, opuštění, osamění, zrady, křivdy, zostuzení apod

Soubory různých strachů vytváří stavy vnitřní paniky, vzteku i sebekritiky stále dokola, střídá se pocit malosti i nadřazenosti, kdy nadřazenost je konejšivou matkou malosti, která se snaží pozvednout a utěšit část malosti srovnáváním s ostatními( opakující se mentální smyčka). A tyto hry mysli nás drží v kolotoči jako pro křečky, sám rozum to jinak neumí, neví, jak z toho opakujícího kola ven. Naše vědomí ví, jak na to, když si to ale přiznáme a uvědomíme.

Ve skutečnosti jde o energetické uvíznutí v mentální smyčce a jen my sami se můžeme z tohoto kolotoče osvobodit a pomoci vědomě sami sobě. Všichni máme uvnitř sebe schopnosti sebeléčení, sebereflexe, sebedisciplíny pro obnovení stavu vnitřního klidu a harmonie spolu s radostí, hravostí a spontánností, který je naší přirozeností a vše k nám plyne v lehkosti. Všichni jste tento stav určitě zažili, stav jednoduchosti bytí.

Strach přítomnost blokuje, strach omezuje, strach zastavuje a vytváří dokola napětí a vnitřní odpor v těle, který přitahuje nepříjemné situace pochybností i nedostatku něčeho stále dokola. Uvědomováním si svých strachů se stavíme postupně sami za sebe.

Pak cítíme sami sebe uvnitř sebe i Zdroj duchovního vedení, svůj vnitřní zdroj moudrosti, duchovní inteligenci, která nás vede tou nejsnazší možnou cestou… vše se pak postupně otevírá a přichází k nám jakoby samo od sebe…Rozum ale neví a nerozumí tomu, proč a co nás blokuje a vytváří překážky, ten jede stále tu svou naučenou a naprogramovanou cestu aniž bychom si bloky uvědomovali, protože jsou skryté v podvědomí a tam je můžeme poznat jen my sami, naše vědomí má tuto schopnost.

Důležité je na sebe nespěchat, netlačit a užit si cestu samotnou… mít radost z cesty samotné a ne pouze z výsledku, to žijeme budoucností a chybí nám naše přítomnost.

Vnitřní stav klidu, hravosti, kreativity, lásky a důvěry je stavem neutrality (nelpění) s vnitřní lehkostí.

Jak utěšit uvnitř sami sebe a podpořit sami sebe, jak obnovit odvahu a svobodně životem plynout,
jak ulevit sami sobě od pochybností, nesrovnávat se a navrátit se sami k sobě, stát sami za sebou, jsou témata praktických seminářů, kde pocítíte své jedinečné já a získáte odpovědi uvnitř sebe v praxi.

Zažijete pohlazení po duši a pocítíte svůj duchovní zdroj, který vás chce vést nejlepší možnou cestou.

Více informací o celodenních setkáních a možnost rezervace naleznete zde

Krásný den vám přeji a těším se na společné setkání a vzájemné sdílení

S úctou Marcela