Program nejsem dost dobrý/á, ostatní jsou lepší než já

19-11-2018

Program: Nejsem dost dobrá/ý, ostatní jsou lepší já.

Prožívání nespravedlnosti, křivdy, zrady se na mnohých z vás v dětství výchovný systém dopustil, zranit bezbrannou dětskou duši dopustil.

Příkazy a zákazy, výhružky a tresty – talenty u dětí blokují.

Programování mysli takto začíná, svobodnou volbu dítě nemívá. Povel musíš – nesmíš všem tvořivou sílu bere, každý nyní vzpomeňte i sami na sebe.

Dělat jste museli i to, co jste nechtěli jenom proto, že jste museli.

Když se vám někde něco nedařilo byla vám řádně ukázána vaše neschopnost a pohrdání vámi i ponížení dostávalo se vám dost.

A tady začíná vlastní pochybnost o sobě, srovnávání, rozdělování na děti horší, lepší, dokonalé. Častokrát dítě označené za horší je velmi talentované ale přemírou povinností je zahlcované, často i rodiči málo podporované a objímané.

I děti potřebují prostor a svobodu k projevu a k tvoření, všechny bytosti jsou obdařeni jedinečnými talenty a dary postavením planet již od narození.

Povinnosti a přísný řád vlastní jedinečnost dětí popírá, ti, co více zlobí potřebují více prostoru, svobodně “ dýchat”, aby došlo k vlastnímu tvořivému projevu.

Možná jste byli také kdysi v něčem označeni za méně schopné a opovržením vás trestali, ty schopné stále nad vás vyzdvihovali.

Sebevědomí mnoho let jste v sobě neukotvovali.

A když jste se chtěli obhájit a vše vysvětlit chyběla důvěra a podpora rodiči, pochopte, že staré výchovné vzorce jim bránili postoji dítěte uvěřit. A takto nespravedlnost, zrada byla naložena i na vaše záda.

Mnozí z vás prošli touto vlnou vlastního odporu a přijali za své nejsem dost dobrá/ý a nemohli jste své sebevědomí dostat nahoru.

A jaký příklad chování byl všem v těchto případech do vínku dán?

Nejsem dost dobrá/ý a méně schopní než já si zaslouží býti opovržení. A odtud se naprogramování opovržení s lidmi veze, souzením a rozdělováním lidí se svět k laskavému jednání nedoveze.

Všichni vědí, že dospělí učí děti svým příkladem životní postoje a chování k lidem, proto ti, kteří byli v dětství na duši jakkoliv zraněni měli by začít se svým vnitřním klidem.

Odpustit křivdy, zrady, ublížení, ponížení a nespravedlnost, jen tak pomohou sobě a svým dětem prožívat životní radost.

Pokusit se opustit všech vnitřních zranění kolotoč pro svůj klid na duši a nyní už víte proč. Vždyť jsou to uložené energie to nejste my, pamatujte si, jste jedineční takový jací jste, i vy.

I já jsem si zpracovávala vnitřní traumata z dětství – smutek, strach, pohrdání, zradu, ponížení, vztek a chybějící podporu v dětství. Do školy jsem se bála chodit, byla jsem často nemocná, cítila jsem se nedokonalá, špatná a hloupá v mnoha situacích, kdy nás na prvním stupni „soudružka učitelka“ trestala i fyzicky a rodiče mne nevěřili. Netušila jsem kolik strachu z ublížení jsem v sobě jako dítě uložila, jsme dospělí a myslíme si, že to máme vyřešené, zapomenuté a tečka. Ale ono to tam někde v podvědomí hluboko uložené zůstává. Dnes mohu říct, že ačkoliv to nebylo jednoduché vrátit se do příčin uložených záznamů všech strachů – dokázala jsem postupně odpustit tyto energie vnitřního “ jedu“. A jsem za tuto očistnou emoční cestu podvědomí velmi vděčná…za vnitřní úlevu a klid na duši tento proces opravdu stojí za to.

O záznamech podvědomí i z minulých životů, programech, vzorcích, blocích a postojích, které mi blokovaly vnitřní radost jsem otevřeně napsala knihu, osobní příběh včetně všech poselství ze Zdroje, které mi velmi pomáhaly pochopit, co se to vlastně se mnou děje. Kniha: Dvojplamen v realitě. Až přijde váš čas vnitřní proměny, budete připraveni. 

Marcela