Strach z neplodnosti, pocit selhání. Transformační příběh – odhalení příčin

Počet slov: 3229, čas na čtení: 17 minut

Sebeléčení formou introspekce

Navštívil mne 26 letý Rudolf, který hledal pomoc pro odhalení příčiny v intimní oblasti. Byla to už třetí návštěva k harmonizaci uložených záznamů a sebeléčení. Požádal o proces osvobození se od vlivu rodových linií a vyřešení jeho problému nahlížením do nitra.

Zahájili jsme uzdravující proces pro odhalení příčiny intimního problému, prý z ničeho není schopen ejakulovat (dlouhá výdrž, ale zvýšená až bolestivá citlivost), a má strach ze selhání jako muž.

Vyšetřením u odborného lékaře byly zjištěny cysty u levého varlete, a na dotaz zda měl v minulosti nějaký problém s pohlavními orgány Rudolf říká, že v dětství měl pouze malý problém, kdy mu nesestoupilo levé varle a to se vyřešilo.

Pohled do nitra, do orgánů svého těla:

Jak vnímáš vnitřním zrakem své pravé varle ?

Rudolf: Tady je vše v pořádku, vidím normální tvar, vypadá zdravé..

Jak vnímáš vnitřním zrakem své levé varle ?

Rudolf: Tady vnímám tmavá místa, tmavou energii a cítím jakýsi tlak, chlad, nepůsobí zdravě

Odpověď: Na konci se opět vnitřním zrakem podíváš, zda budeš vnímat změnu. Nyní se zaměříme na vliv rodové linie předků matky a vliv rodové linie předků otce. Pomocí hlubokých nádechů a výdechů probíhá vnitřní napojení na rodové linie, chvílemi cítí tlak v žaludku vnímá, že je to strach.

Otázka: Jakou rodovou linií chceš začít?

Rudolf: začneme rodovou linií otce.

1. Rodová linie otce, energetický přenos generačních informací předků: MUŽI

Otázka: Pozvi si všechny muže rodové linie otce, jak vnímáš muže v této linii? Jací jsou, jaký mají vztah k ženám?

Rudolf: vidím tam zatím jen tři, vnímám, že všichni muži drží jakousi umělou fazonu, falešný úsměv, cítím, že je to jen postoj a hra, že je nic nerozhodí a dělají, že vše je vždy v pořádku i když není. Nenechávají emoce na sobě znát, bojí se emoce pravdivě projevit. Vše zlehčují a zároveň to je i jakási lhostejnost ke všemu. Vnímám, že tím ale nemají a nepřijímají zodpovědnost za své činy ani za sebe. Dělají, že se jich problémy vůbec netýkají a neřeší je, především se snaží stále pomáhat jen druhým, chtějí tu být pro někoho, starat se o někoho i materiálně, ale nestarají se vůbec sami o sebe, nejsou tu pro sebe. Dělají, že uvnitř pocity nejsou. Zazdívají je…Chovají se jako nějaký Mačo, který vše zvládá a o vše se postará a uvnitř je strach, aby nebyli sami. Je to hra a maska

(Poznámka: Tyto vzorce se generačně předávají dětem, děti se učí nápodobou a vytváří se podle přístupu a chování rodičů i jejich charakterové vlastnosti, často pak také tak žijí, přitahují svou energií podobně nastavené partnery, dokud si to jeden z nich neuvědomí a nezačne pracovat na sobě, na svém nitru a to chce velkou odvahu!)

Otázka: Jací mohou být, aby se cítili lépe, co bys jim doporučil a co by sis zvolil ty ?

Faleš, masky, lži, uzavřenost

Rudolf: Měli by být sami sebou a nežít ve vlastní falši, protože lžou tak i sami sobě i ostatním, není to vůbec přirozené, lidské ani pravdivé. Namlouvají si vlastně jinou skutečnost, jsou uzavření

Vhled: Často to, co se nám na rodičích nelíbí je i v nás, uvědoměním si těchto převzatých vzorců u sebe si můžeš zvolit jinou cestu a být sám sebou, vyjadřovat vše narovinu a popravdě.

Rudolf: neměli by být stále happy, a také furt nedělat, že jsou v pohodě a bez starosti, často s postojem já mám vše v malíku, mě se to netýká. Chytračí a hodně mluví o ničem, jen aby nebylo ticho. Myslí si: já vše vím, znám a vím, co je nejlepší… to je nadřazenost, která ale zakrývá jejich vnitřní méněcennost… muži jsou zde méněcenní a to skrývají za falešné úsměvy a masky… je to nepřirozená a otravná póza, je to slabošství....

(Poznámka: dcery těchto mužů si v dospělosti přitahují partnery podobné otci, pokud otce vnímaly jako jejich maminka – méněcenné, slabochy, chytráky, nezodpovědné a pod, rodiče předají partnerský vzor svým dětem)

Uvědomění vzorců rodové linie

Rudolf: Uvědomuji si, že jsem se tak choval také... uvědomuji tento převzatý vzorec a charakterové vlastnosti, takhle už nechci žít! Rozhodl jsem se žít jinak, pravdivě k sobě i k druhým včetně přijímání svých emocí, nebát se cítit emoce a vyjádřit své pocity, potřeby a přání. A už se mi to docela daří.

Uvědomuji si, že za to vše ani nikdo nemohl, neuměli to jinak, vím, že můj táta dělal vše, jak nejlépe uměl, mám ho rád, a co mi vadilo jsem měl v sobě také, vyříkali jsme si spolu vše potřebné, staral se o mě, jak nejlépe uměl, vychovával mě sám.

Vhled do vlivu prožitků ŽEN v rodové linii otce

Otázka: a jak vnímáš ženy v této rodové linii svého otce ?

Strach z ovládání, strach z mužů

Rudolf: vnímám zde několik žen a jejich jedovatost, vzdor, vztek, za to, že muži mají snahu a potřebu je ovládat a manipulovat jimi tou falší a hrou, hrají, že jsou v klidu, i když nejsou, ženy ale cítí, že je to hra, že jen hrají, že jsou vševědoucí a nejchytřejší a mělo by být vše po jejich. Nesnáší tyto chytráky! Je to pro ně nechutný, odporný. Ženy mají vlastně strach z ovládání muži. Strach z mužů. Cítí se pak vedle mužů méněcenné… ale také to nedávají na sobě znát, bojují pak jedovatým slovem, sráží je, ponižují, výčítají.. ale vnímám, že tím se pouze brání.

Otázka: Co ještě vnímáš na ženách z otcovy rodové linie?

Sebeobětování, tvrdost, chlad

Vnímám také, že všechny ženy se snaží také žít více pro ostatní, starat se stále o druhé, i o své děti a chtějí se všem zavděčovat, aby získaly uznání a pozornost, a nemyslí už vůbec na sebe. Obětují se druhým a pak jsou z toho i nemocné. Nemají radost ze života proto se snaží radost získávat věcmi, nakupováním, to je ale krátkodobá radost, hromadí tak věci, oblečení, boty, aby měly aspoň z něčeho radost. Jsou tvrdé, chladné, drží si odstup a myslí si, že chlap má ženám sloužit a také to vyžadují, a když není po jejich je to špatně, pohrdají muži a uráží je, a také je ponižují jedovatým slovem…umí slovem bodnout a srazit.

(poznámka: ve vztazích si navzájem zrcadlí uložený záznam pocitu méněcennosti, nízkou sebehodnotu dokud se za sebe nepostaví, neuvolní zadržované emoce, a dokud se nenaučí i říkat dost. A pokud se otevřou i své zranitelnosti a uznají své emoce pravdivě i sami před sebou uleví se všem okolo, jsou si všichni mnohem blíž, partnery propojí především vzájemná otevřenost a pravdivost)

Obviňování a role chudinky

Rudolf: Ženy jsou často neschopné narovinu říci, co jim vadí, házejí vinu za své pocity na druhého, hrají si na chudinky a problém se ve skutečnosti vůbec neřeší, a pak se řeší jen hnusné slovní s.ačky. To je tak velká faleš, to se mi fak hnusí… pauza pro hluboké nádechy výdechy… ale vnímám, že si to ženy ani muži vlastně neuvědomují, jsou uvnitř prožitou bolestí uvězněni! I já jsem byl uvnitř uvězněný, naštěstí jsem měl možnost ve dvou předešlých sezením už velké trauma propustit. Pauza… dýchání

Poznámka: Dokud se bolestné emoce neuvolní a nepropustí, tak negativní pocity sílí, protože chtějí být přijaty, viděny, vyslyšeny, chtějí z vnitřního vězení vyjít na světlo, abychom je vzali na vědomí bez odsuzování. Abychom jim poskytli útěchu a podali svým zraněným a ustrašeným „já“ z minulosti pomocnou ruku. Odosobněním se a přijetím, že jsou to pouhé záznamy uložených prožitků, programů, že to nejsme my.

Pokračování:

Manipulace a potřeba kontroly

Rudolf: to je zvláštní teď ještě vnímám, že ženy chtějí kontrolovat myšlenky druhých kromě těch svých, mít vše pod kontrolou a tím druhými manipulovat. Ale v tom jsou lži, kterým sami věří, namlouvají si také jinou skutečnost, ale jim nikdo lhát nesmí! Ale oni lhát mohou, věří, že lhaní, zaonačování je pro dobro všech, a sami sebe o tom přesvědčují, protože si také myslí, že ví vše nejlépe.

Pokračování: ženy jsou přesvědčené, že jen ony vědí, co je pro ostatní nejlepší, přehnaně se starají a pečují až je to pro ostatní otravné, a vůbec neumí žít sami pro sebe a za sebe. Stále mají starost o druhé musí vědět co, kdo, kde, proč, jak a s kým a pak kritizují ostatní, ale sami nesnesou žádnou kritiku. Hlavně mít vše pod kontrolou! Nalinkovat druhým život, a sami ze sebou nic nedělat. To je vlastně pokrytectví. Všemu rozumí, jsou tvrdé, chladné a silné víc než muži, všechno zvládnou, nic je neporazí. Chybí jim něha, vlídnost, laskavost, humor, radost.

Poznámka: synové těchto žen si v dospělosti přitahují partnerky podobné matce, pokud maminku vnímaly v přístupu k otci jako chladnou, jedovatou, kritickou, hrající hru na viníky a chudinku a pod, rodiče předají partnerský vzor svým dětem)

Otázka: Vidíš souvislosti, proč si tvůj otec přitahoval do svého života ženy podobné ženám rodové linie matky a své matce? Proč působí ženy plné potlačených emocí a skryté bolesti za maskou tzv drsné ženy Xeny?

Milé pouze navenek, skrytá bolest, uzavřenost

Rudolf: Jasně, teď uvnitř všechny souvislosti vnímám a chápu. Takové ženy jsou milé pouze navenek a jinde, ale uzavřené uvnitř pro své blízké a pro lidi, kterých se bojí. Ovládá je neupřímnost, vlastní důležitost, nadřazenost, namísto přirozenosti a spontánnosti. Utlačují sami sebe uvnitř sebe stejně jako muži. Akorát se to jinak projevuje navenek, to je až neuvěřitelný.

Poznámka: za tím vším jsou skryté prožitky traumatu, skrytý strach z ponížení, opuštění, odmítnutí, nepřijetí, osamění, bezmoci a ublížení a to je vzájemně zrcadleno ve vztazích k rozpoznání, uvědomění, přijetí a osvobození se.

Otázka: Co by si měli ženy uvědomit, co bys jim doporučil?

Autenticita, být sami sebou a příkladem ostatním

Rudolf: ženy by měly zapracovat na tom, aby myslely víc na sebe, aby byly ony sami uvnitř úplné a sami sebou, pak mohou pomoci i všem kolem, být příkladem ostatním. Dělat především to, co sami uvnitř chtějí, dávat sobě i partnerům i to hezké ze sebe uvnitř, pak jsou ve vztahu vzorem pro vzájemné sdílení a se svou opravdovostí v propojení. Neskrývat nic a nestarat se přehnaně o ostatní. To je pak pro ně jako vězení, pro oba.

Otázka: Měl jsi někdy strach z partnerského vztahu? Kdy poprvé?

Rudolf: vnímám situaci, kdy je mi 13 let, byla to moje první láska, první intimní kontakty navzájem a já jsem se pak hned stáhnul ze strachu, že o to hezké stejně přijdu, tak jako v dětství o zájem mojí matky. A v tu chvíli jsem pak hrál fazónu otce, dělal jsem jakoby se nic nestalo, hrál jsem velký nezájem, ale bylo to jen ze strachu.

2. Rodová linie matky a energetický přenos generačních informací:

Podíváme se nejprve na MUŽE z rodové linie předků tvé matky a následně na ŽENY, toto odhalení souvislostí s ženami bude zásadní pro tvůj partnerský život, jak jsi vnímal matku, takové přitahuješ partnerky

Bezmoc a velký strach

Rudolf: můj strýc je jemný, otevřený, taková čistota, on je moc hodný, pro mne je v pohodě, ale nevidíme se moc spolu, nemá dobrý vztah se svojí matkou, mojí babičkou. Jezdil jsem tam v dětství spíš jen na návštěvy….A nyní vnímám svého dědu a jeho pocity, děda byl celý život vlastně bezmocný a uvnitř měl velký strach. Vlastně cítím, že neví, jak má najít cestu k nám, chtěl by, ale neumí být nám blíž, k dětem, vnukům i k babičce. Měl jsem ho moc rád…Objímáme se … slzy

Otázka: Nyní se můžeš dědy zeptat, vnitřní komunikace je otevřená, co by ti chtěl říci teď?

Rudolf: NENECH SE OVLÁDAT STRACHEM! Slzy …dojetí

Podíváme se nyní na ŽENY rodové linie matky

Otázka: Jak vnímáš ženy v této linii své matky?

Přehnaná starost a péče, strach a pocity viny, vynahrazování

Rudolf: Babička se mi celý život jen snaží vynahradit útěk, odchod mojí matky, že mne velmi malého opustila, že mě nechala a nestarala se o mě, ale ta její přehnaná snaha, starost a péče je pro mne velký tlak a nedělá mi to dobře, vidí ve mne od dětství jako chudáčka a to mi fakt vadí, nejsem chudák. A jí to pak vyčerpává. To vidím. Nemusí se snažit, a říkám jí to! Vlastně má také v sobě strach a pocit viny, a snaží se mi matku něčím stále vynahrazovat. Posluhováním. To už nechci. Učím se dávat určité hranice a říkat, co nechci, co mi vadí a co si přeju…

Otázka: Jak vnímáš levé varle, a chámovody vnitřním zrakem? (energie záznamů prožitků i z rodová linie předků ze strany matky)

Rudolf: S levým jsem měl problémy už v dětství. Je to tam nějak ucpané, je tam jakási Zátka.
Nádechy a výdechy do toho místa.
Rudolf: trochu to povoluje. Nyní vnímám souvislosti, jak k nám tělo nemocí promlouvá – chybějící matka v mém životě bylo velké trauma, které jsme už spolu řešili, když jsem nemohl jíst, bolel mne žaludek a hubnul jsem, vzpomínám, jak jsem hned po harmonizačním procesu snědl s chutí všechno, co jsem měl po ruce, byla to obrovská úleva

Poznámka: emoce i nemoc je informací, tělo k nám skrze emoce a tělo promlouvá

Otázka: co ta Zátka vyjadřuje?

Rudolf: pauza….asi Strach. Jjj jasně, je to strach!

Otázka: A z čeho je to strach?

Strach mít děti, strach ze selhání

Rudolf: Strach mít děti, že skončím stejně jako moji rodiče, že selžu ve vztahu, že nemám takovou partnerku, se kterou bych se na to cítil, že budu hrát masku, jako táta, že budu za zády mít hnusné poznámky na ženy. Je to neuctivé, bez úcty k ženám, pohrdání ženou. Ale mám ho rád, dělal co uměl…promluvili jsme si otevřeně i tomhle…

Otázka: Co vnímáš dál, jaké souvislosti s tvým intimním problémem?

Rudolf: moje partnerka nedávno otěhotněla, to bude souviset s mým problémem, ona je psychicky rozpolcená z dětství, nemá dobrý vztah s matkou, nevěřím ji, často mlží nebo lže, a proto neví co chce, jestli chce být se mnou, necítí se na vztah, ani společné bydlení, nechtěla ještě dítě a já s ní ještě také ne. Šla na potrat, souhlasil jsem s tím i když mě to trochu mrzelo, a tehdy to asi vzniklo, ten blok a velký strach, aby neotěhotněla znovu! Sám jsem se zablokoval.

Někde uvnitř vím, že o dítě se vždy postarám, možná jinak než táta, hrál bych si s ním víc, táta to neuměl, ani s ním si asi neměl kdo hrát, a zajímal bych se i jak se cítí, kdybych dítě někdy měl. Nekupoval bych mu asi tolik věcí, jako táta mě, měl jsem všechno, ale cítil jsem se sám, dal bych mu více pozornosti, a byl bych víc s ním, mluvil s ním, zajímal bych, co potřebuje pocitově, psychicky, ne jen materiálně.

Chci mít pro děti plnohodnotnou rodinu, hezký vztah. To je moje nejdůležitější přání a podmínka pro dítě!

Mám tam také strach, že zklamu své děti, že selžu, jako moji rodiče zklamali ve vztahu a tím zklamali také mě.

Když budu mít děti, tak jedině, když budeme dva ve vztahu, v hezkém vztahu pro dítě!

Mám také strach, že nenajdu vhodnou partnerku, a kvůli tomuto strachu asi nechci ani dítě. Aby nedopadlo jako já! Jen když tu bude pro dítě i dobrá matka! Tak pak ano.

Nevědomé zablokování plodnosti

Otázka: vnímáš tu souvislost, že sis touto podmínkou zastavil plodnost, ejakulaci?

Rudolf: jj, vnímám to…

Otázka: podíváme se, jak se cítí tvé vnitřní dítě?

Rudolf: Vnímám svá malá já, vnitřní části osobnosti, je jich víc, kteří tu teď cítím. Cítili se nepřijatí, cítí se něco méně než jiné děti a také se cítí neúplně… nikdo se o ně nezajímal, potřebují pozornost, a dávám jim teď pozornost já, zvu je do srdce, do bezpečí, to je můj vnitřní domov a jsou tam všichni na gauči, nic tam okolo není a jsou všichni zcela spokojení, jsem tam s nimi a je tam s námi prababička, babička mojí matky.

Podpora

Pauza... proud slz… ona mi dávala čistou lásku, neviděla mne jako chudáčka, brala mne takového, jaký jsem, normálně a s láskou, plnohodnotně. To bylo tak krásné! Objímá mne teď. Říká mi nyní, že mi věří, že vše zvládnu! …dojetí, pláč, chyběla mi. Je v mém srdci s ostatními a všichni se objímají. A jsou všichni šťastní, je to krásné… cítím se moc hezky!

Otázka: A co tvá matka, je součástí této rodové linie také, co vnímáš a cítíš?

Jsem bezvýznamný, nula

Rudolf: Já necítím nic! Chlad. Vůbec Nic.…Jsem pro ni asi nula, nic. Byl jsem pro ni Bezvýznamný !

(Poznámka: Tento pocit tě házel dolů do méněcennosti, nejsi bezvýznamný, to sis v dětství o celé situaci, když matka od vás odešla pomyslel a tak zůstal uvnitř tento záznam bezvýznamnosti, to můžeš v sobě také změnit, tenhle pocit tě zabrzdil vždy, když jsi se potřeboval hnout dopředu, a něco dokázat.. vynořil se pocit s přesvědčením jsem nula, jsem bezvýznamný, nemá to smysl a nedokázal jsi uspět ani u zkoušky, pamatuješ, to jsme řešili a nyní se odkryla nová souvislost)

Pokračování: Nyní se vrať do svého dětství, když byla matka ještě s tebou.

Rudolf: Nemám tam nic. Prázdno. Nejde to.

Doporučení: Dýchej, v klidu dýchej a dovol ať se ti vzpomínka vynoří, neboj se toho, největší trauma už máš přece zpracované….Víš co, vybav si tedy fotky s mamkou z fotoknihy, kterou jsi dostal od svého táty…tam máš fotky i s ní.…dýchaní, nádechy a výdechy pro zklidnění mysli

Rudolf: už to vidím, je mi půl roku a chová mě v náručí, a má krásný úsměv. Směje se na mě. Moc krásný úsměv má, je to moc hezký. Klid. Usmíváme se, tiskne mne k sobě, smějeme se spolu. To mi velmi pomohlo, cítím úlevu…poznámka: proběhla uvnitř změna prožitku

Otázka: Jak teď vypadá levé varle a reprodukční orgány? Vnitřním zrakem…

Rudolf: Je to v pořádku! Nic už tam není…žádná Zátka

Otázka: Jaké jsou Tvá nová uvědomění a volby?

Falešné postoje – lež je jako dýka a přináší boj

Rudolf: já vše cítím a vnímám, a proto poznám a nesnesu lži, chci vždy pravdu i tu, která se mi nelíbí, nikdo nemá lhát sobě falešným postojem ani ostatním. Lež je jako dýka! A je to pak boj. Nesnáším když ženy říkají slovo nic, větu nic se neděje, když se na něco zeptám. To není otevřenost ale uzavřenost … cítím nezájem! A to nesnáším! Asi proto, že matka neměla o mě celý život zájem, ani teď jsem ji neviděl, i když jsme si napsali…cítím, že se mi asi bojí podívat do očí, no nedivím se…

Emoce se mají ve vztazích sdílet

Já věřím, že emoce se mají vědomě sdílet i ty nepříjemné! To prohlubuje každý vztah.

Uvědomuji si, že nemám ve vztahu na nic ani na společné bydlení tlačit, ani být přehnaně milý a hodný. Nejlepší je být sám sebou a otevřeně říkat, co cítím a potřebuji bez tlaku na toho druhého, ani mě by se tlak nelíbil. Taky bych se uzavíral. Pak tlačí dokola jeden na druhého a uzavírají se do sebe. A také nepodlézat nikomu…nezavděčovat se, a nemám přehnaně pečovat o druhé. Tak jako moji předci.

Vnímám, že mi přišla do života partnerka, která neví co chce, je jako moje matka, hraje mi mojí matku a vzbuzuje ve mne svým chováním starou bolest, abych ji uznal a přijal. Je to vlastně to dokonalé zrcadlo. To je neuvěřitelné, jak to funguje…

Cítím také, že vzájemné sdílení i bolestných pocitů je důležité, buduje se vzájemná důvěra, jinak je to chladný a prázdný vztah.

Uff děkuji, opět se mi velmi ulevilo, cítím se tak hezky a lehce, a mám zase obrovský hlad…jsem trochu unavený a potřebuji si odpočinout…a vše vstřebat

Zpětná vazba po měsíci: zvýšená až bolestivá citlivost zcela ustala, a ejakulace se postupem času obnovovala