Stav uvíznutí, zaseknutí

všichni jsme na cestě hledání odpovědí na otázky uvnitř sebe, jsme studenti života, posluchači ale zároveň i učitelé, kteří cítí odpovědi uvnitř sebe a postupně zprostředkováváme své zkušenosti ostatním, kteří hledají svou vlastní cestu. Jsme tedy ve všech těchto rolích a neustálým uvědomováním neustále rosteme ve svém vědomí a rozšiřováním sami sebe.

Ve všem, v čem se cítíme radostně a dobře je zároveň inspirací pro ostatní, jak dávat radost a potěšení světu a lidem, nejen kolem sebe. Každý z nás vyjadřuje svou vlastní moudrost skrze své zkušenosti a poznání jedinečným způsobem. Nikdo z nás není víc ani míň. Proto buďme hrdí na to, kým jsme právě teď bez snahy napodobovat někoho jiného a bez srovnávání se s někým jiným.

V životě každého z nás se objevují okamžiky, kdy se jakoby ztratíme a cítíme se bez vnitřního spojení. Náš život se zachmuří a jakési vnitřní temno vyvolá strach a negativní energie plné pochybností o sobě samých. Vše, co se nám zdálo jednoduché a jasné je najednou komplikované a složité.

Je to jako bychom se motali v jednom kole ze kterého nevidíme cestu ven. Pocit uvíznutí přináší vnitřní nesoulad, únavu, vyčerpání a mnohdy i depresi. A to je čas vnitřního osvobození dalších uvězněných potlačených částí, které také chtějí naší pozornost, je to čas, kde stojíme jakoby před horizontem a najednou nevíme, jak dál a pocit selhání nás hodí ještě více dolů. 

Pocit selhání vytvoří silný mentální úsudek, který nás drží na místě vnitřní nepohody. Záleží tedy vždy na našem úsudku v dané situaci.

Ve skutečnosti jsme ve fázi nového posunu, růstu a přijetí nového směru v nějaké životní oblasti. 

Když se podíváme na situaci s odstupem a vnitřním uznáním, že je tu pouze něco, co nás znepokojuje a těžko se s tím v ten moment vyrovnáme, protože situace není taková, jakou jsem si představoval/a, uleví se nám, změnili jsme úsudek o situaci a tím nedáváme průchod pocitům s emocemi spojenými s prožitky s dětství.

Je to vlastně výzva pro nás prozkoumat uvnitř sami sebe, které části, přesvědčení a vzorce chtějí být námi uznány. Uvnitř si uvědomíme, že jedna naše část touží po novém a druhá část uvnitř nás se něčeho nového a neznámého bojí.

Smířením se s tím, že starou identitu vzniklou nepříjemnými prožitky během vývoje postupně harmonizujeme včetně přesvědčení i vzorců chování, pak najednou pocítíme úlevu od napětí, snahy a tlaku na sebe, i chtění být někde jinde a dál. 

Naše stará identita byla pečlivě vytvořená prožitky, přesvědčeními a vzorci chování, které jsme používali v nepříznivých situacích našeho vývoje, abychom situaci nějak ustáli. V našem dětství se vytvářela identita v tomto životě, ale neseme si i záznamy z jiných životů, které zasahují do našeho vědomí a rozhodování a chtějí být také viděny.

Proto ve chvíli životních výzev posunu vědomí i projevu v naší seberealizaci, kdy chceme vstoupit do nového směru reality a projevu své duše se vynoří zábrany v podobě pocitů a emocí, které jsou pouhými záznamy (částmi) v nás samých k poznání a přijetí. 

Jemnost, něha, vlídnost a soucit k těmto částem je na nás samých. Uvnitř sebe uvidíme uložený vnitřní strach, odpor, nedůvěru, znechucení, beznaděj nebo bezmoc v očích těchto našich částí z dětství.

Každý z nás tímto přístupem k sobě zároveň ztělesňuje mužské i ženské aspekty a jejich vlastnosti. ENERGIE ŽENY v nás vědomě zkoumá dítě uvnitř, vidí ho v jeho úzkostech a s velkou něhou toto dítě ve vnitřním prostoru objímá(me), uklidňuje(me) ho a konejší(me).

Je důležité využívat své MUŽSKÉ i ŽENSKÉ síly při harmonizaci sám sebe.

Ženská část uklidňuje tu část nás, která je nejvíce úzkostná a podezřívavá, která má strach, je vyděšená, cítí se ztracená, bojí se života, složitostí, nepříjemností a starostí. Ženská část uvnitř nás tedy natahuje k těmto zraněným částem ruku, je pečující jako matka a vytváří důvěru a otevřenost pro vyjádření těchto částí.

Naše mužská část projevuje odvahu, sílu stát sami za sebou, jsou to určité silné stránky a dělá i „těžká“ rozhodnutí, stanovuje si hranice, umí se rozloučit se situacemi nebo i lidmi, protože nám jejich přístup z nějakého důvodu neprospívá.

Mužská část nás tedy učí stát za sebou a mít se na pozoru, tato část ví, že nemáme mít soucit a pochopení pro naše negativní vzorce, vede nás ke změně v reakcích a činech, k poučení se z chyb. Ví, že nemáme mít soucit k druhým pokud nám jejich přístup ubližuje, protože to není známkou duchovního bytí být za všech okolností v klidu a hrát, že se nic neděje a že nám nic nevadí.

Mužská energie nás vede občas docela jasně říci: „dost, tohle ne nebo zraňuje mne to, nepotřebuji tě ve svém životě, končím tady, i dej mi pokoj nebo jdi do pr….!“ Zavede nás to na novou cestu, kde se můžete jasně postavit za sebe a odvážit se ukázat, kdo skutečně jste.

A to je aspekt mužské energie, který je nezbytný pro osvobození sebe sama. Samozřejmě z pohledu naší ženské stránky můžeme cítit strach z projevu, i strach protiútoku, odmítnutí, což může zahrnovat negativitu, zmatek, úzkost, nepřijetí, strach a dokonce depresi.

Ale i naše mužské já je tu pro nás a má nám umožnit a uvědomit si, že jsme tu v tomto životě sami pro sebe a musíme činit taková rozhodnutí, která slouží především nám a našemu světlu, naší duši. To pro nás znamená jasné a rozhodné volby a dokonce možnost se distancovat od toho, co pro nás není podstatné a co nám již nevyhovuje.

Když se vypořádáváme s hlubokými emocemi strachu, obav, pochybností, smutku je nutné být k sobě otevření a pravdiví, pečující a vnímavý ke svým emocím.

Harmonizační setkání na tato témata a termíny seminářů naleznete zde:

Těším se na vás

S úctou

Marcela

Obraz Bohyně radosti odpovídá energiím měsíce června