Proč se necítíme dobře? Když přijde chaos…

Když přijde chaos: proč se náhle necítíme dobře? Příběh, kdy nejtišší hlas duše volá domů

Někdy se stane, že člověk, který dlouho provází druhé na jejich cestě, sám zabloudí. Unaví se. Vyčerpá se. A život mu nastaví bolestné zrcadlo.

Navštívila mě žena, která se dříve věnovala terapeutické práci i o víkendech.
Poznaly jsme se před lety. Nyní se ke mně vrátila – zmatená, rozhozená, obklopená stíny a energií z jiných sfér, které jí jen více zamotaly mysl. Přitahovala lidi, kteří – stejně jako ona – hledali odpovědi od druhých „tam nahoře“. Ve vyšších sférách, v různých kanálech „napojení“.

Do té doby pomáhala, naslouchala, byla tu pro každého a najednou ticho. Nikdo ji nepotřeboval. Přišel propad. Ocitla se ve vnitřním chaosu, spolupracovala s podobně smýšlejícími lidmi, kteří více utíkali do duchovních výšin a právě jimi byla náhle odmítnuta, zavržena – že s ní mají dle vyšších vhledů ukončit spolupráci. Přijala zprávu s pocitem, že je opravdu ta špatná.

A čím víc hledala venku, tím víc se propadala do vnitřních muk. Až přišel okamžik, kdy se rozhodla sestoupit – do hlubin svého nitra.. Ten den trval náš proces více jak dvě hodiny.

A právě tam – v tichém prostoru svého nitra – nalezla pravdu. Ne tu „vyslovenou“ někým jiným –
ale svou vlastní, dosud potlačovanou. Která čekala, až ji obejme a přizná si ji. Až uvidí, že každý člověk, každá událost, každé zrcadlo v jejím životě… není náhoda.

A moje poznání:

Na své cestě životem se každý z nás může dostat do fáze, kdy se zdá, že všechno přestává dávat smysl.

Věci, kterým jsme věřili, se rozpadnou. Lidé, kterým jsme naslouchali, zmizí. Zůstane jen vnitřní zmatek. A strach. A hledání odpovědí – venku.

V těchto chvílích často podléháme iluzi, že někdo jiný nám dá vhled a budeme mít jasno. Že někdo jiný nás očistí, vytáhne z vnitřní temnoty. Věříme vyšším radám druhých, které mají vše vyřešit. A přitom se čím dál víc vzdalujeme sami sobě.

Ale chaos není trest. Je to prostor, kde všechno přestane fungovat jen proto, aby člověk konečně začal objevovat sebe uvnitř.

🕯️ Pravda je jednoduchá, ale pro někoho těžko přijatelná:

Nikdo nás nezachrání. Nikdo za nás nemůže vstoupit do nitra. Nikdo nemůže projít cestu za nás.

Ale může vám držet bezpečný prostor, aby se zklidnila mysl, uvolnilo se nahromaděné napětí z těla a objevila se moudrost, která nás vždy vede přijmout sami sebe s láskou, každou svou část, i tu stínovou, která potřebuje právě naši podporu.

Proč zůstávat “nahoře” – v duchovních teoriích, v napojování, ve světě vizí, snů a odpovědí zvenku. A zapomínat na sebe, svůj život a své tělo.
Duše touží po obyčejném, jednoduchém a skutečném životě – tady a teď.

A někdy je nutné padnout, aby člověk pochopil, jak tu být i pro sebe.

🌱 Možná právě tehdy začíná skutečné léčení.

Tím, že jsme ochotni se zastavit, sami si položit otázky, ochotni uznat své pocity – vnímat sebe i plakat.

Konečně si sednout k sobě, zrovna tak, jako umíme být oporou pro druhé.

✨ A právě tehdy se může v našem životě objevit někdo:

Kdo neodpovídá, ale naslouchá a ptá se. Kdo neslibuje, ale provází k vlastní síle.

Transformační cesta je o vnitřním spojení skrze vnímání a zkušenost.
Já nikoho nezachraňuji – držím bezpečný prostor a s důvěrou provázím skrze ukazatele, jak nalézt světlo ve stínu.

Nepřebírám za nikoho zodpovědnost – vím, že pohled do nitra během harmonizujícího procesu zvládne každý kdo je připraven – uvnitř získá jasno a obrovskou úlevu, vlastní moudré vhledy souvislostí i nová rozhodnutí a vize.

Její příběh mě přivedl k zamyšlení:

Chaos přichází právě tehdy, když toužíme být nejlepší verzí sebe sama

Chaos jako brána

Když se svět rozpadá, začíná vnitřní cesta – chaos jako pozvání k návratu k sobě

V určitém bodě našeho života může dojít k naprostému zmatku a vše, co jsme znali, rozpadnout. Myšlenky se tříští, pocity přetékají, tělo volá o pomoc a všechno, co dříve fungovalo, najednou selhává. Není to selhání. Je to pozvánka – výzva k návratu k sobě.

Proč přichází chaos a vnitřní rozpad

– a jak v něm rozpoznat hlubší smysl

Zmatek nevzniká proto, že děláme něco špatně. Vzniká tehdy, když jsme dlouho potlačovali pravdu. Když jsme dávali víc druhým než sobě. Když jsme přestali slyšet svůj vnitřní hlas.

A právě v těchto chvílích chaosu – v těchto vnitřních mukách – může dojít k tomu nejcennějšímu – probuzení.

Odpovědi nejsou venku

Vnitřní práce jako klíč k proměně reality

– co nám odráží svět a proč odpovědi nenajdeme venku

Tato žena mi sdělila, že je na dně…a přirovnala to k temné noci duše. Nedávno otevřela mou knihu Jak mám žít? Dvojplamen v realitě – a v té době ji několikrát zaujala i upoutávka na novou knihu – Učebnici vyššího vědomí. A najednou prý věděla, že to není náhoda, věděla kam jít – podívat se do sebe, do svého nitra. A pomoci konečně i sama sobě, dovolit si průvodce vnitřním světem na cestě k sobě.

Začala plakat, protože si dovolila cítit – uznat své bolestné pocity. Dovolila si být sama se sebou, být tu i sama pro sebe.
Dovolila si přestat být ta silná, co vše zvládne. Dovolila si podívat se do očí těm částem, které tak dlouho potlačovala a které jí okolí bolestně zrcadlilo.

A právě tím začala uzdravovat své zraněné části – přijetím stínových (zraněných) já, které se hlásily o její pozornost.

Co je to „stín“ a proč s ním pracovat?

– jak nás ovlivňují odmítané části sebe

Stín nejsou temné síly zvenčí. Stín jsou části nás, které jsme popřeli, odmítli. Které nebyly přijaté, uznané, vítané, tak jsme je potlačili.

Ale ony nezmizely. Čekají. A často právě v chaosu se hlásí o slovo. Touží být uznány, přijaty. Ne proto, aby nás ovládly, ale aby nás osvobodily.

Vědomé vedení není o tom někoho „zachránit“ nebo mu usnadnit cestu

Vědomé vedení není o tom druhého „zachránit a usnadnit někomu cestu“.

Je o tom podržet bezpečný prostor, nabídnout ruku, soucit a důvěru, že každý člověk si své výzvy a lekce dokáže zvládnout sám – ve správném čase, svým tempem, s podporou.

Podržet prostor – jemně vést do nitra bez souzení, ponechání druhého, aby svůj vnitřní svět prozkoumal s odvahou a podporou sám. Je to vnitřní proces o vzájemné důvěře.

Věřím, že každý člověk, který zažívá chaos, má v sobě i klíč k jeho rozpuštění. Jen v těžkých chvílích je potřeba bezpečný prostor, aby se mohl podívat dovnitř – aby chaotická mysl plná bolestných myšlenek nezasahovala.

Pokud procházíš chaosem…

…a cítíš, že už nechceš hledat odpovědi venku, ale podívat se konečně do svého nitra, možná je ten správný čas.

Cesta k sobě není mnohdy snadná než si dovolíme zastavit se a naslouchat sobě – ale je zázračná.

Je pro odvážné duše, které chtějí pocítit úlevu, klid, vnitřní radost a vlastní jedinečnost, svou vnitřní krásu, bezpečí a sebehodnotu, která nepramení z výkonu, ale z bytí.

Pro ty, kteří cítí, že chaos může být vstupní branou k novému způsobu žití.

Osobní sezení – návrat k sobě

Nalezněte vnitřní klid i uprostřed bouří. Nabízím bezpečný prostor, kde se můžete:

zastavit, nadechnout a vydechnout to, co tě trápí
být viděn/a, slyšen/a a přijat/a
dotknout se toho, co tě tíží – bez soudů a bez tlaku
pocítit úlevu, vnitřní klid a radost
získat vhledy, které ti pomohou pochopit, co se ti v životě děje
vrátit se k sobě – k tomu, kdo opravdu jsi
uvidíš a pocítíš svou pravdu a vnitřní souvislosti mnohem jasněji. Pocítíš úlevu a klid. Zázrakem jsi pro sebe ty sám/a.

Setkání probíhá osobně nebo online. První úvodní konzultace je zdarma – poznejme se.

Pokud toužíš po hlubším porozumění, více najdeš zde o osobním sezení.

Osobní harmonizační sezení

A pokud rád/a čteš…

Kniha vědomého růstu – Učebnice vyššího vědomí

– čtení, které mění vnímání a probouzí duši

📖 Není to jen kniha. Je to energie vložená do slov, která oslovuje duši a zve ke změně vnímání.

Je psaná jazykem, který působí na hlubších úrovních – v každé větě probouzí cosi, co uvnitř sebe už máš. Čtením procházíš vnitřní proměnou. Protože to, co čteš, zároveň cítíš uvnitř.

Je to kniha, která působí jako kurz vědomého růstu – čtením procházíš cestu. Věty nejsou pouhá slova – jsou jako zrcadla, ve kterých se můžeš uvidět.