Vnitřní svoboda

Vnitřní svoboda je životní právo nás všech

Svoboda je náš vnitřní pocit. Je to naše schopnost vybrat si co chceme, co nás těší, co nás naplňuje, je to vědomí toho, že jsme tvůrci svého života. Je to uvědomění, že svůj život máme ve svých rukou.

Pocit vnitřní svobody je pro nás velmi důležitý, protože nám přináší spokojenost a radost. Radost spouští chemickou reakci v těle, jsme zdraví a cítíme se skvěle na duši i těle. Radost zvyšuje naší vibraci, přináší vnitřní klid a mír, smích a legraci.

Všichni se učíme získávat životní zkušenosti nejprve pokusem, omylem, zkoušením a riskováním pro dosažení vnitřního pocitu štěstí plněním si malých i velkých přání.

Stále se učíme v každodenním životě poznávat sebe a plnit si své touhy a přání, brát ohledy především na sebe, a tím duchovně rosteme, učíme se stát sami za sebou bez převzatého – naučeného vyhovění všem ostatním okolo na úkor sebe v běžném každodenním životě.

Život je pozemská škola svobodné vůle a přináší nám mnoho zkoušek a lekcí k obnově a dosažení vnitřní svobody, která byla naprogramováním mysli potlačována.

Naše vnitřní svoboda má takové hranice, které si sami vymezíme, tu nám nemůže nikdo vzít, pokud se my sami nevědomě naší volbou nepodřídíme. Je to vždy naše volba udělat něco jinak nebo říci to, co cítíme uvnitř sebe i v rodinném soužití a mezi přáteli.

Existují v životě situace a oblasti, kde může být vyžadováno více vaší pozornosti než můžete nebo chcete vůbec dát a mnozí se tak nevědomě podřizují ostatním..

Jak na to, jak to uchopit?
Vše má počátky v rovině rodových linií od předávání vzorců, postojů, bloků a programů i z oblasti výchovných systémů, což se automaticky projevuje v jednání a chování. Přijímali jsme tak nevědomě pravidla, co můžeme, co nesmíme a co musíme.
Nyní nastal čas k uvědomění si vnitřního nastavení různých omezení, jak jsme vlastně žili, jaký život jsme si vytvořili, jaká převzatá a vzniklá přesvědčení vývojem nás podvědomě omezily, abychom se mohli cítit uvnitř svobodně.
Vše, co se nyní děje je zároveň odrazem vnitřního nastavení každého jedince.

Všichni mají nyní velkou možnost rekapitulovat své životy a uvědomit si, kdy a kým po vás bylo vyžadováno přizpůsobování se, více vašeho času a energie, pozornosti, lásky na úkor sebe a to během průběhu vašeho života. A určitě naleznete, že to bylo vyžadováno takovým způsobem, že jste se přestávali v nějakých situacích cítit svobodně.

Pokud to ve svém životě zpozorujete ptejte se sami sebe jestli dáváte nyní dost pozornosti také vy sami sobě, protože když máte pocit, že vám někdo něco bere je dobré se podívat, co vlastně berete sami sobě a uvědomit si, že ostatní vám toto nastavení pouze zrcadlí. Můžete se ptát: věnuji dost pozornosti svým potřebám, touhám, přáním? Nebo se raději přizpůsobím v běžném životě okolnostem a svému okolí a nějak to vydržím?
Ptejte se také:
Co bych chtěl/a já, po čem já uvnitř sebe vlastně toužím, co by mi přineslo radost? Co bych si chtěl/a splnit, jak bych se chtěl/a cítit, a zkuste si to představit tak: co byste udělali, kdyby vám zbýval rok života…co vše byste udělali jinak? Co vše byste chtěli ještě zažít, prožít?

Mnohdy se mnozí starají více o druhé a poslušně plní, co je po nich vyžadováno, to pak ale nežijí život svůj, ale žijí život na jevišti někoho jiného.

V mnoha případech si pouze myslí, že to či ono musí dělat, ale přitom to po nich mnohdy nikdo ani nevyžaduje, dělají to automaticky. Je to jen pouhý vzorec myšlení nebo přijatá přesvědčení například:
-všichni to tak dělají
-musím se přizpůsobit
-nemůžu to dělat jinak
-co by tomu řekli ostatní
-musím brát ohledy na druhé
-musím dělat vše, co je podle ostatních správné
-nebo často i přesvědčení: já už to nějak vydržím, na mě tolik nezáleží

Doporučením je ptát se sami sebe:
Naplňuje mne můj život?
Mám radost ze svého života?
Jsem spokojený/á?
Co mi chybí, schází k radosti?
Protože mnohokrát se zachováte proti své vůli pouze a jen ze slušnosti, nebo přehnané starostlivosti a ohleduplnosti na ostatní, nebo aby vás měl někdo rád, je to snaha být lepší v očích ostatních a uspokojit své blízké….když se zeptáte sami sebe a objevíte, po čem vy uvnitř toužíte, tak často prvním slovem je já ale NEMŮŽU to udělat NEBO MUSÍM to tak dělat protože … například pro udržení klidu v rodině, aby se nezlobili nebo abych někomu neublížil/a apod….

Tam, kde je slovo musím nebo nemohu to vychází z uložených programů, přesvědčení, vzorců, postojů v podvědomé mysli…

Toužím a chci je správný směr CESTY ŽIVOTA vedený skrze vaší duši.

Někdy se jedná o přehnanou péči a potřebu chránit druhého, tito lidé mají pocit, že ví nejlépe, co je správné, slušné, potřebné nebo dobré pro ostatní a na sebe nemyslí. Tím ale nevyžádaně zasahují do jejich života, a nedostane se jim vnitřní spokojenosti ani vděčnosti. Nastává nespokojenost, únava, nesoulad, duše tím dává vědět, jsi tady také ty a tvůj život.

Mnohdy se lidé zbytečně starají, trápí se tím, že vlastně přestávají myslet sami na sebe, jejich zorné pole je zúžené pro naplnění potřeb druhých v domnění, že tím zachovají klid a udělají druhým radost.

Muži i ženy mají často ve vztazích pocit, že je po nich vyžadováno příliš pozornosti, očekávání, pravidel a nebo jejich času. Cítí se svázaní, nesvobodní, omezovaní, mají pocit, že stále něco musí nebo nemohou. V jejich životě se odehrává přesně to, co zažili i v dětství. A přísností ve výchově prošlo mnoho mužů i žen, a dle toho si přitahují své partnery.

Postupem času vývojem ve vztahu oba odhalí systém vzájemného zrcadla, které oběma ukazuje, že nevěnují dost pozornosti svému vnitřnímu světu, svému tvoření, svým přáním, potřebám duše a těla, jako je dopřát si chvíle jen tak být sám, kde mohou načerpávat své síly, nové vhledy a zkušenosti pro svůj život, svou radost, tvorbu nebo i odpočinek. Obnova sil usnadňuje i více společných chvil pro vědomé a hravé budování vztahu, vytváří se i vzájemný zdravý prostor k těšení.

Muži často neberou ohledy na své fyzické tělo a vnitřní části sám sebe, protože jejich mysl je v neustálém pohybu. Tělo jim pak dává vědět únavou nebo i bolestí, nemocí, že by si svého nitra měli více hledět. Žena vedle muže pak strádá emočně.

Postupem času se otevře poznání a pravda, že oběma chybí jejich vlastní vnitřní pozornost, očekávají radost z venčí, protože uvnitř chybí vnitřní radost, hravost a životní lehkost, upínají se na pocity ostatních, tlačí na sebe nebo ostatní a hledají, jak obnovit společnou radost. Nejprve každý musí svou vnitřní radost a klid nalézt v sobě, ve svém životě a tím se otevře jedinečný svět…a změny se začnou dít téměř hned.

Uvědomění přichází především pohledem sami do sebe, tam všichni objeví, zda věnují pozornost sami sobě nebo se celý den jen snaží a honí za musím nebo nemůžu a snaží se být lepší, nebo uspokojit potřeby všech ostatních, což je způsobeno vlivem různých převzatých přesvědčení a naprogramované mysli. Důležité je přijmout sami sebe jako jedinečné už teď.

Každý máme právo se životem si hrát, dělat to, co nás baví, dát sami sobě dostatek prostoru a času, a uvědomovat si svá nastavení, které je nám zrcadleno okolím pro proces sladění nitra. Naučit se častěji odpočívat a s radostí uvařit nebo nevařit :)…sebepoznávání vás obohatí vnitřní radostí, nebudete se cítit vyčerpaně, tak, že děláte pro ostatní mnoho a pro vás nikdo nic.

Vše je o naší volbě něco změnit v našich životech a činech, protože myšlením za ostatní nedáváme vlastně svobodný prostor sobě ani druhým. Nejsme zodpovědní za životy ostatních ani pocity ostatních, ale za ten svůj, což nás nikdo neučil :).

Pokud jsme šťastní pak mohou být s námi šťastní i ostatní a naopak. Čas vnitřního učení přišel pro mnoho lidí v této době. Když máme radost mají radost i ostatní, proto nyní záleží na každém, jak se zodpovědně postaví ke svému životu, aby nalezl své vnitřní štěstí, radost, vděčnost a spokojenost v malých a jednoduchých každodenních záležitostech.
Vnitřní svobodu si obnovujeme a tvoříme sami, nedostáváme tento pocit jen tak, vždy pro to můžeme chtít něco udělat, je to na naší volbě. Zároveň nám pocit vnitřní svobody nikdo nemůže vzít pokud to my sami vlivem uložených přesvědčení nedovolíme.

Vždy se můžeme rozhodnout chtít jí zpět, vždyť ve svém životě máme mnoho oblastí ve kterých se cítíme automaticky svobodní: můžete se jít projít kdy chcete, můžete se dívat na co chcete, můžete číst, co chcete, můžete jet kam chcete, můžete jíst, co chcete, můžete říci, co chcete…i žít s kým chcete. Kroky jsou však na vás…

Všimli jste si, že pokud máte ve své mysli a svém nitru naprosté jasno v tom, co chcete prožívat, tak se to automaticky stane a nemusíte o to ani žádat?
Jsou však situace ve kterých máte pocit, že o to musíte bojovat, a to se děje tehdy, když nemáte jistotu, že si něco, někoho nebo danou věc zasloužíte, že to, co chcete je správné a můžete to mít, dovolit si tak žít….

Nesplní se to, v čem si sami nevěříte vlivem uložených přesvědčení jako například:
-já si to nezasloužím
-to nemohu udělat, není to správné
-co by tomu řekli ostatní
-nebo to se mi nemůže stát
-takové štěstí já nemám, nebo mít nemohu
-bylo by to moc jednoduché, nebo bylo by to velmi složité
ale i vše si musím nejprve zasloužit a to vše si i přitahujete

Největší překážkou v prožívání vnitřní svobody je osobní smýšlení o světě skrze uložená přesvědčení, vzorce, bloky a strach.
Proto se v tomto životě všichni učíme obnovit svou vnitřní svobodu a to naší svobodnou volbu ve všech životních směrech, učíme se, jak vědomě reagovat na vzniklé situace, když se vynoří pocit, že něco nemůžeme, musíme, nesmíme, protože nedostatek svobody v jakékoliv každodenní situaci nám nezpůsobují druzí, ale naše myšlení, naše vnitřní části osobnosti a jejich přesvědčení, a ostatní nám tato vnitřní nastavení pouze zrcadlí.

V partnerství jsou vždy svedeni k sobě ti, co mají protichůdná nastavení, aby pochopili svá vnitřní nastavení a bloky a se vzájemnou podporou sladili svou duši, tělo i mysl.

Pokud máte pocit nějakého omezení tak tento pocit má příčinu v dětství, kdy jste se cítili omezováni a vytvořili jste si přesvědčení například: nemohu si dělat, co já chci nebo mít to, po čem já toužím. Toto přesvědčení vysíláte a okolí na něj pouze nevědomě reaguje. Chovají se zrcadlově. Vnitřně se mnoho lidí omezuje samo.

Příklad: pokud nemáte rádi kritiku a zareagujete urážením nebo zlobou. Část vaší osobnosti, která vznikla v dětství zaujme hlavní roli a brání se hněvem kritice…i zde se mnoho lidí učí poznat své reakce a přijmout i tuto část osobnosti a zvolit jiné reakce. Vše je o volbě.

Pocit vnitřní svobody získáváme tak, že poznáváme postupně své vnitřní části osobnosti a hledáme nové způsoby, jak reagovat jinak, jak odpovědět jinak s vnitřním soucitem k sobě a jeden k druhému, abyste se oba cítili komfortně a dobře.

Ten, kdo reaguje hněvem a zlobou je většinou kritický sám k sobě, často byl kritizován přísnou výchovou v dětství a neumí přijímat kritiku, což je jeho nevědomá reakce, a protějšek se zde učí hněv si nebrat osobně, často svůj hněv v dětství musel potlačovat.

Vždy můžete zůstat ve svém klidu a být vyrovnaní, i když se lidé kolem vás tak nechovají. Sami si volíme vnitřní svobodu i to, jak budeme reagovat i kým uvnitř budeme. Jakou část si včas vědomě zvolíme, než vůbec zareagujeme. Nejlepší volbou je moudrá část sám sebe.

Stát se vyrovnaným, moudrým, radostným, šťastným a laskavým člověkem ke všem lidem je naše svobodná volba.
Učíme se tedy, jak jednat, abychom podzvedali sami sebe a uměli si po cestě všech životních výzev zpracovávat své části osobnosti, přesvědčení, postoje, vzorce i pocity smutku, strachu z ublížení a podobně.

Většina lidí totiž tak reaguje spíše ze zvyku a nezkoumají své reakce, vždy máme možnost si uvědomit v čem má hlubší smysl dál pokračovat, jak komunikovat a odpovídat komukoliv a na cokoliv.

Máme svobodnou volbu si vybrat zda budeme reagovat jako nešťastní, stále s něčím nespokojení a urážliví s pochybnosti o sobě a nebo novým způsobem, který podpoří naší sebeúctu a sebevědomí.
To co nám vadí na ostatních je vždy i naší součástí k sebepoznání a přijetí.

Ostatní reagují tak, jak na ně působíme, jak vysíláme, tak se vzájemně zrcadlí vlastní vnitřní programy a přesvědčení, a na to bychom měli brát zřetel a hledat způsoby, možnosti, jak se vzájemně sladit a posouvat, což musí ale chtít oba. A nebo si uvědomit, co mi to vše dalo a postoupit ve svém v životě dál.

Naše osobní síla pramení z vědění, že máme možnost volby a nepotřebujeme měnit druhé, že my můžeme měnit sebe, svá odhalená vnitřní nastavení a své reakce na ostatní. Je to cesta poznávání sám sebe k obnově vnitřní sebehodnoty, sebejistoty, sebeůcty učením se, jak zůstat v klidu a jak být šťastní pozorností sami k sobě.

Ale nejprve je potřeba se umět sami vnitřně rozhodnout, že budete podporovat sami sebe, pak se budou ostatní vnitřně měnit s vámi nebo ne, a do vašeho života budou přitahováni noví lidé, kteří budou podporovat s úctou a pochopením zase vás.

Kdykoliv si zvolíte mít ze sebe dobrý pocit, přestože se necítíte dobře nebo sklízíte odmítnutí, nebo kritiku nebo nějaký jiný nepříjemný způsob jednání, který vás trápí, máte vždy možnost volby, můžete si zvolit ve svém životě změnu, z každé situace můžete vystoupit, abyste mohli vnitřně prožívat svou vnitřní spokojenost, radost, svobodu a klid, a synchronicitou se vše začne dít pro vaše dobro i dobro všech zúčastněných.

I když to pro někoho může znamenat prožitky odloučení, a může být vnímáno bolestně, ale tato zkušenost je potřebná pro vás i pro ostatní v ten daný moment, nikdo není zodpovědný za pocity ostatních, pouze za své pocity, zodpovědnost má každý sám za svůj život, situace je výsledkem vnitřních nastavení a také svobodné volby každého z vás, zde je mnohdy nevědomě zvolena stagnace bez snahy a nových uvědomění k posunu a růstu.

Jak zvládat cestu k radosti?

Stačí si častěji najít klid a zavřít oči, několikrát sami sobě říci:
Já si volím ve svém životě prožívat štěstí, lásku, radost a vnitřní klid………….. a vše se synchronicitou přeskládá postupně tak, že tak budete i žít. A věřte, že se vždy najde způsob, jak vykouzlit úsměv na vaší tváři. 🙂

My všichni máme možnost trénovat svou vlastní mysl a vytvářet si zcela novou realitu. Stačí si to dovolit, rozhodnout se a velmi to chtít.
Vždy, když si zvolíte radost osvobozujete se od potřeby a očekávání, jak by se k vám měli chovat druzí, co by měli dělat, a jak by vám měli přinášet pocit štěstí. Štěstí cítíte, když vy sami máte radost a jste šťastní. Na vás a vaší volbě tedy velmi záleží.

Rozklíčováním a sebepoznáním svých omezujících přesvědčení, vzorců, bloků a postojů vybíráním si myšlenek a reakcí v různých situacích harmonizujete postupně sami sebe a své vztahy, i celý váš život ve všech oblastech a směrech. A to za nás nikdo neudělá.

A ještě zmíním jeden zajímavý příklad přesvědčení, který byl mnoha ženám naprogramován:
Mnoho žen má přesvědčení, že květiny jsou projevem lásky muže a nestane li se tak, automaticky a ze zvyku přijde volba smutku a vnitřního zklamání. Ale co když někteří muži v květinách pouze nevidí potvrzení lásky? A i tak vás milují svým jedinečným způsobem? A toto vnitřní přesvědčení pak mnoho žen zbytečně rozhodí…

Ve svém nitru objevíte vždy odpověď na všechny otázky, na to, co vás trápí, jaké jsou to postoje, vzorce a přesvědčení, které emoce jsou na řadě ke zpracování a s vnitřním procesem se zharmonizují a přeladí. Vnitřním rozpoznáním se rozplynou.

s úctou
Marcela

Miluji svůj život, žiji tak, abych na konci života nemusela ničeho litovat. Mým posláním je předat vám ukazatele pro obnovení radosti, vnitřního klidu, nalezení smyslu života. Začněte si životního štěstí užívat ve všech směrech. Ukážu vám, jak sami sobě umět pomoci z traumat, beznaděje, úzkosti a bezmoci. Osvojíte si harmonizační proces pro odhalování a přepis podvědomých programů pro Váš krásný a radostný život. Pořádám semináře a lektorské přednášky. Osobní terapeutická sezení. ...Kalendář mých akcí< /a>... Můj příběh< /a>.... Zde si můžete stáhnout můj eBook zdarma.... Soubor poselství ze Zdroje, moje kniha Dvojplamen v realitě..... Autorské reprodukce energetických obrazů
Komentáře

Přidat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů